Přesun protidrogové politiky z úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví kritizují odborníci na problematiku závislostí, obávají se omezení služeb a dopadů na zdraví lidí.
„Problematika závislostí je s duševním zdravím dlouhodobě úzce spojena a obdobný model funguje i v řadě dalších evropských zemí. Umožní nám to vytvořit ještě těsnější propojení těchto oblastí v rámci jednoho resortu a podpořit jejich další rozvoj,“ napsal Vojtěch.
Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí vlády o přesunu agendy akceptuje, uvedla vedoucí jeho tiskového oddělení Renata Povolná. „V tuto chvíli ještě nemáme k dispozici detailní informace k budoucímu organizačnímu nastavení agendy na ministerstvu zdravotnictví ani k personálním otázkám. Konkrétní kroky budeme realizovat s převzetím agendy od 1. července,“ doplnila. Cílem je podle Povolné posílení koordinace služeb, prevence i dostupnosti péče v oblasti závislostí i duševního zdraví.
O převedení odboru protidrogové politiky a jeho dvou oddělení i vládní rady z Úřadu vlády ČR na ministerstvo zdravotnictví od července rozhodla vláda v pondělí. Návrh s přesunem agend předložili premiér Andrej Babiš (ANO) a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha. Bod v programu vládního jednání původně nebyl. Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června skončit, nahradit ho má od července Dita Protopopová jako nová koordinátorka pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku.
Chystaný přesun kritizuje bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Označil to za chybný krok. Podle něj resort nemůže koordinovat návrhy kolem cel, hazardu, nelegálního obchodování či represí, nemá k tomu kompetence. Možné problémy Vobořil vidí i ve vyplácení dotací sociálním službám, řekl ČTK.
Podobně se vyjádřil Think Tank Racionální politiky závislostí (TTRPZ). „Závislostní problematika výrazně přesahuje kompetence jednoho resortu. Vedle zdravotnictví zahrnuje oblast financí a daňové politiky, regulaci reklamy, ochranu spotřebitele, sociální služby, školství, bezpečnostní otázky, boj proti organizovanému zločinu i problematiku šedé ekonomiky. Týká se legálních i nelegálních trhů v objemu desítek až stovek miliard korun ročně,“ uvedl.
Experti se obávají omezení péče kvůli nejasnostem s financováním. „Bude konec roku a nebudeme vůbec vědět, co bude v roce 2027. Vezmeme si naše klienty za rukojmí? Už teď jsou čekací lhůty v ambulancích tři měsíce,“ uvedla předsedkyně rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) Helena Gherasim. Před právními problémy s distribucí dotací z orgánu, který k tomu nemá zmocnění, varoval ředitel APAS Matěj Hollan.
