Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu. „Volby“ se konají i na okupovaných územích.
Výběr poslanců do Státní dumy potrvá tři dny. Souběžně se v mnoha regionech uskuteční „volby“ do oblastních sněmů a místní „volby“. Předpokládaným vítězem je vládní strana Jednotné Rusko, která podporuje Putina a v dolní komoře ruského parlamentu má dominantní postavení.
Letošní „volby“ přitom nesplňují mezinárodní demokratické standardy ani pravidla, k nimž se země dřív hlásila v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), upozornil analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Podle experta jsou v rozporu i s ruskou ústavou.
„V každém případě je vidět, že je Kreml nervózní z hlediska své reakce a vnímání nálad ve společnosti. Takovým příkladem je vyřazení od 90. let fungující politické strany Jabloko, ale také odmítání jednotlivých kandidátů v rámci procesu registrace,“ uvedl Havlíček. „Volby“ podle něj vytváří základní právní rámec pro veřejnou debatu uvnitř ruské společnosti.
„Kremelský systém je založený na tom, že výsledek je sice předem daný, ale je to součást nějaké té legitimity. To znamená, že oni sledují, kolik lidí přijde hlasovat a kolik jich bude hlasovat za Jednotné Rusko, aby mohli říct: ,Podívejte se, opozice tu nemá prakticky žádnou podporu, celá společnost je sjednocená, semknutá za Vladimirem Putinem.‘ Takže oni to na rozdíl od jiných režimů skutečně počítají,“ upozornil redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Očekávané manipulace
Zásahy do hlasování se podle něj dějí spíš před jeho začátkem – jde zejména o vyloučení kandidátů, kteří by mohli ohrozit pozici prorežimních politiků. „Když to nevyjde, tak na úrovni ústřední volební komise jsou možnosti, jak i ty již odevzdané hlasy manipulovat,“ konstatoval Soukup s tím, že možnosti úprav výsledků jsou i v elektronickém systému.
Opozice v Ruské federaci je podle něj rozdělená v tom, zda hlasování zcela bojkotovat, nebo ho brát jako jednu z mála možností vyjádřit svůj postoj – a hlasovat pro kohokoli jiného než zástupce Putinovy strany.
Nynější „volby“ jsou prvními od rozkazu šéfa Kremlu k plnohodnotnému vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Poprvé se jich tak zúčastní i lidé na okupovaných ukrajinských územích, o nichž Moskva v rozporu s mezinárodním právem tvrdí, že jsou součástí Ruské federace. „Válka na Ukrajině má samozřejmě zásadní dopady na nelegitimitu voleb z hlediska jejich organizování na okupovaných územích včetně Krymu a Sevastopolu,“ podotkl Havlíček.
Hlasování v Česku
Mimo ruská území se hlasuje jen ve federálním volebním obvodu, v Česku tak Rusové budou hlasovat pro kandidátní listiny politických stran, nikoli pro kandidáty v jednomandátových obvodech.
Ruští občané starší 18 let pobývající v Česku tak mohou učinit v poslední den konání „voleb“, tedy v neděli na ruském velvyslanectví v Praze od 08:00 do 20:00. Ambasáda na svém webu uvádí, že není nutná registrace ani konzulární evidence, voliči se ale musí prokázat platným ruským cestovním pasem.
Rusko v srpnu požádalo Česko o zajištění bezpečnostních opatření v okolí ruského velvyslanectví v Praze během „voleb“ do Státní dumy, sdělil dříve mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Podle něj je to standardní praxe.