Jerevan – Vítězem nedělních parlamentních voleb v Arménii se stal současný premiér Nikol Pašinjan a jeho strana Občanská smlouva. Podle volební komise získala 49,8 procenta hlasů. Druhá se značným odstupem skončila Silná Arménie rusko-arménského miliardáře Samvela Karapetjana, kterou podpořilo 23,3 procenta voličů. Pašinjanovi, který v poslední době prosazuje sbližování s Evropskou unií, gratulovali hlavní představitelé EU. Naopak Rusko uvedlo, že volby poznamenal bezprecedentní nátlak na opozici a vměšování Západu.

Pašinjan se za vítěze označil už v noci na dnešek. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.

Výsledek jeho strany je natolik silný, že Pašinjan bude moci sestavit vládu bez koaličních partnerů, zvolit premiéra, přijmout vládní program a schválit rozpočet a většinu zákonů, řekl agentuře AP Richard Giragosian, ředitel nezávislého Centra regionálních studií v Jerevanu. Dodal ale, že Pašinjan nezískal většinu potřebnou ke změnám ústavy bez konání referenda.

Podle Pašinjanova hlavního oponenta Karapetjana byly volby ostudné a provázely je represe. Miliardář Karapetjan, který zbohatl v Rusku, uvedl, že desítky lidí z jeho volební kampaně byly zatčeny. Sám Karapetjan je od konce prosince v domácím vězení a je souzen kvůli obvinění z veřejných výzev ke svržení vlády.

Podle mezinárodní pozorovatelské mise měli voliči na výběr mezi skutečnými politickými alternativami a volební proces byl dobře zorganizovaný. Pozorovatelé ale zaznamenali, že trestní stíhání některých opozičních politiků přispělo k vnímání „selektivní spravedlnosti“, a poukázali na „přímé zahraniční vměšování“ v podobě obchodních omezení, jehož cílem bylo ovlivnit arménské voliče ve prospěch opozice.

Ruské úřady krátce před volbami zavedly restrikce na dovoz některých arménských zemědělských a potravinářských produktů, jako jsou květiny, brandy, minerální voda nebo některé druhy zeleniny.

Arménie bývala součástí Sovětského svazu a po jeho rozpadu spojencem Ruska. Na jejím území se nachází ruská vojenská základna. Vztahy Jerevanu a Moskvy se ale v posledních letech vyostřují. Jerevan vyčítá Moskvě, že v roce 2023 nezasáhla během arménských bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Arménie se také připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v blahopřání Pašinjanovi napsala, že „si velmi ceníme našeho partnerství s demokratickou Arménií, která se stále více přibližuje Evropě“. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že „Arménie zvolila evropskou budoucnost navzdory silnému ruskému tlaku“.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož země se pátým rokem brání ruské invazi, výsledek voleb znamená „vítězství arménské suverenity, vaší nezávislosti a vašeho práva žít tak, jak se sami rozhodnete“. Pašinjanovi blahopřál také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla, že Moskva vždy měla a bude mít zájem „na silné a opravdu suverénní Arménii“ a vůči této zemi bude postupovat s ohledem na konkrétní kroky jejího vedení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledky voleb odmítl komentovat, dokud je arménské úřady s konečnou platností nevyhlásí.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Podle Putina jde Arménie cestou Ukrajiny, která začala pokusem Kyjeva o vstup do EU.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.