Volby v Sasku-Anhaltsku ovlivní budoucnost celého Německá, říká zemský premiér

Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240.000 žije v metropoli Magdeburku, dalších 220.000 v Halle. Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Zatím posledním z nich je právě Schulze, který v premiérském křesle nahradil svého předchůdce Reinera Haseloffa teprve letos v lednu.

Podle posledního průzkumu pro veřejnoprávní stanici ZDF ale CDU pod Schulzeho vedením dosáhne jen na 23 procent hlasů. V roce 2021 to bylo 37,1 procenta. Volby v neděli podle všeho vyhraje AfD se zhruba 40 procenty hlasů. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede přitom místní odnož AfD už od roku 2023 jako prokazatelně pravicově extremistickou. Další vývoj ve spolkové zemi bude do značné míry záviset na tom, zda se AfD podaří získat ve sněmu absolutní většinu a složit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany, které mají šanci překročit pětiprocentní hranici, totiž s AfD spolupracovat odmítají.

Schulze v rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Magdeburku varoval před nástupem AfD k moci. „Její volební program by zavedl Sasko-Anhaltsko do dávno překonané minulosti,“ řekl. Otázkou podle něj je, jaká minulost by to byla. Zda by šlo o minulost 90. let, kdy bylo Sasko-Anhaltsko známé jako jedno z center krajně pravicové scény, do let diktatury v Německé demokratické republice (NDR), nebo ještě dál do minulosti.

Pohromou by podle Schulzeho pro Sasko-Anhaltsko bylo, kdyby AfD realizovala svůj hospodářský program. Označil ho za „naprostý nesmysl“. AfD chce mimo jiné výrazně omezit migraci a zintenzivnit deportace. Požaduje, aby se přestalo s náborem pracovních sil z „kulturně cizích“ zemí. „Bez migrace by měl pracovní trh v Sasku-Anhaltsku velký problém,“ upozornil ale konzervativní premiér Schulze. Spolková země, z níž řada původních obyvatel odešla v 90. letech do západního Německa, je podle něj na pracovnících z ciziny závislá, mimo jiné ve zdravotnictví, ale třeba také v některých průmyslových odvětvích.

Atmosféra, kterou by AfD podle Schulzeho po nástupu k moci v Sasku-Anhaltsku nastolila, by řadu pracovníků z ciziny přinutila spolkovou zemi opustit. V ohrožení by tak podle něj byly i zahraniční investice. „Byla by to hospodářská katastrofa,“ uvedl.

V rozhovoru se zahraničními novináři Schulze opakovaně zdůraznil, že počítá s tím, že zůstane i po nedělních volbách předsedou zemské vlády. Několikrát také prohlásil, že u jeho stolu „neusedne žádný ministr za AfD nebo Levici“. Pokud nezíská AfD v zemském sněmu absolutní většinu, bude podle průzkumů sestavování vlády v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité. Vzniknout by zřejmě musela vláda konzervativní CDU, sociálních demokratů (SPD) a strany Zelených, kterou by navíc musela ještě z opozičních lavic podpořit postkomunistická Levice. Přímou spolupráci s Levicí – stejně jako s AfD – zakazuje CDU stranické usnesení.

Kampaň křesťanských demokratů před nedělními volbami je ušitá Schulzemu přímo na tělo. Od nepopulární spolkové vlády v Berlíně se snaží premiér co nejvíce distancovat. Naposledy kritizoval například připravovaný reformní balík, především jeho část o důchodech, která by negativně ovlivnila řadu lidí na východě Německa. Přesto tento týden přijede kancléř Friedrich Merz Schulzeho v kampani podpořit, a to hned dvakrát. Součástí žádné z návštěv ale nebude velké veřejné vystoupení.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}