Co je největší téma letošních voleb v Maďarsku?
Je to souboj o to, které téma bude větší a která strana dokáže vnutit do veřejného prostoru právě to své. Tisza a Péter Magyar se snaží prosadit téma fungování režimu, korupce a zároveň otázky ekonomické. Fidesz a Viktor Orbán se snaží nastolit otázky světové politiky, bezpečnosti, energetické bezpečnosti a prosperity.
Na co podle vás budou Maďaři slyšet víc?
Kampaň stojí na tom mobilizovat co největší množství vlastních voličů, aby přišli v neděli 12. dubna volit, případně odradit nějaké voliče opozice. V těchto volbách bude záviset především na tom, kdo bude schopen dotáhnout k těm volbám více svých podporovatelů.
V tomhle má Fidesz problém, protože je to strana, která je 16 let u moci a je pro ně mnohem těžší vysvětlit, že právě tyto volby jsou rozhodující, že jde bezmála o osud celého světa. Pro Fidesz je daleko těžší dostat k urnám svoje relativně spokojené voliče, protože opoziční volič je vždycky naštvaný a více volebně motivovaný.
Viktor Orbán je u moci nepřetržitě od roku 2010, předtím byl také premiérem a v nejvyšších kruzích se držel už od konce 80. let, tehdy ještě jako velice liberální politik. Co ho drží u moci tak dlouho?
Během svých studií pronikl do intelektuální společnosti. Je to ryzí intelektuál, který zároveň pochází z vesnice a vždycky zdůrazňoval, že rozumí potřebám prostých lidí. Zároveň byl schopen reagovat na krize, které Maďarsko postihly během posledních 16 let.
Maďarsko bylo v roce 2010 před ekonomickým krachem. Navzdory doporučení Mezinárodního měnového fondu tehdy vláda Fideszu vytáhla zemi z ekonomické bryndy. Další body Orbánovi přinesla migrační krize.
Během let úspěšně a z jeho pohledu úžasně rozděloval opozici. Zaujal vždy postoj, se kterým souhlasila většina společnosti. A Fidesz si vybíral konfliktní témata včetně migrace. Opozice k tomu musela zaujímat postoj a nemohla z toho vyjít dobře, protože část liberálů říkala, že vlastně migraci chtějí a podobně.
To opozici navzájem rozložilo. Většina maďarské společnosti, i když Orbána nemusí, dávala vládě za pravdu. A to přesně byla témata, se kterými dokáže volby vyhrávat.
Podívejte se na další články o Maďarsku
V roce 2014 to byla otázka nízkých režijních nákladů pro domácnosti, která rezonuje doteď. Byl schopen dostat klíčové podniky infrastruktury do státních rukou, především elektřinu a plyn, díky čemuž jsou nyní ceny energií nízké. Jsou vlastně druhé nejnižší v Evropě, hned po Srbsku.
V roce 2018 to byla migrace a v roce 2022 to bylo téma války na Ukrajině, která vypukla jen o necelé dva měsíce dříve. Orbán zaujal jednoznačné stanovisko, že Maďarsko musí zůstat mimo válku. Opozice nebyla schopná najít odpověď, protože říkala „my sice taky nechceme válku, ale vlastně podporujeme Ukrajinu“.
Teď v roce 2026 to poprvé vypadá, že Orbán není schopen vytvářet kampaň takovým způsobem, aby rezonovala témata, která Fidesz chce.
Sledujte s námi maďarské volby v živém zpravodajství přímo z místa s reportérem Aktuálně.cz Jaroslavem Synčákem.
Podle vás je Budapešť místem, kde se potkávají Srbsko, Čína, Rusko, Bělorusko, konzervativci z USA a další. Nakolik je pro Maďary výhodné s nimi spolupracovat?
Co se může stát, je to, že se celý svět opět přerozdělí do nepřátelských bloků a Maďarsko bude muset v nějakém být. To Maďaři nechtějí, chtějí být zadobře se všemi a vydělávat na tom.
Maďarská zahraniční politika a snaha mít dobré vztahy všude vedou k tomu, že Maďarsko blokuje různé sankční balíčky proti Rusku, byť všech 19 balíčků, které Evropská unie schválila, Maďaři podpořili.
Vyhrocená situace je teď kvůli tomu, že do Maďarska přestala v lednu téct ruská ropa. Situace tam je velmi podivná, protože Evropská unie vyslala komisi, která to měla prošetřit. Ukrajinci už dva měsíce k tomu ropovodu nikoho nepouštějí a je to celé takové velmi zvláštní.
V této souvislosti se hodí zmínit, že tématem voleb je i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Orbán jej chce využít, protože je to v Maďarsku nepopulární postava…
Po roce 2014 – a nebylo to maďarským přičiněním – se vzájemné vztahy zhoršily s tím, jak na Ukrajině začalo tažení za zvýšení statusu ukrajinského jazyka. Prvotně mířilo proti dominanci ruštiny, ale silně zasáhlo i maďarskou komunitu.
Na Ukrajině víceméně znemožnili menšinové školství, od páté třídy výše už maďarština nemůže být hlavním vzdělávacím jazykem. Před válkou tam žilo nějakých 150 tisíc Maďarů, teď už je to mnohem míň. A Maďarsko od té doby začalo blokovat jednání Ukrajiny o vstupu do NATO.
Jak šel čas s Viktorem Orbánem
Zelenskyj se tak nabízí jako ideální kandidát na nepřítele, protože v maďarském pojetí národa je to právě on, kdo ničí maďarskou menšinu. Ta žije v Zakarpatí a opravdu nemůže představovat pro Ukrajinu žádnou hrozbu.
Orbánův režim si za těch 16 let upevnil moc i díky tomu, že si vybudoval různé vnitřní a vnější nepřátele, proti nimž se lidé mohou semknout. V určitých případech to je právě Zelenskyj, Brusel, zároveň je to…
… George Soros, američtí demokraté a liberální vláda.
Soros byl samozřejmě symbol. Představuje to samé, co americký prezident Donald Trump nazývá deep state, státem ve státě. Zkrátka liberálové, kteří „chtějí zničit vlast, Boha a rodinu“, což jsou základní stavební kameny moderního konzervativismu. Je to ideologický nepřítel.
Maďarská společnost je rozdělená. Já to zažívám, když tam přijedu a lidé mi řeknou, že měli kamaráda a on volil támhle toho, takže se s ním teď nebaví… Platí to pro oba tábory.
Nedávno investigativní novináři přišli s tím, že si maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó volá se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, řešili třeba vyjmutí různých lidí z protiruských sankcí nebo to, o čem vedení EU právě diskutuje. Vadí to Maďarům?
Češi také mluví s dalšími zeměmi, které rozhodně nejsou demokratické… Také například stále máme diplomatické vztahy se Severní Koreou, i když to neznamená, že tu zemi musíme mít rádi.
Peter Szijjártó si vysloveně zakládá na tom, že on je diplomat a diplomaty si stát platí za to, aby jednali i s lidmi, se kterými ostatní mluvit nechtějí. S Ruskem se podle něj musí jednat, protože ať se nám to líbí nebo ne, je to jaderná velmoc a hlavní dodavatel našich surovin.
Až válka skončí – a ta válka jednou skončit musí –, tak tu Rusko pořád bude. Maďarská zahraniční politika počítá s tím, že válka skončí a pojede se dál. Někdo bude muset s Ruskem mít vztahy a rozhovory.
A jak jednou říkal Robert Fico – všichni ho kritizují, když tam jede, ale když se pak vrací, tak se ho všichni evropští státníci ptají, co teda ten Putin říkal a co si to Rusové myslí. Maďarsko je toho názoru, že diplomatické kanály by měly zůstat otevřeny, když úplně stejně jednáme s Čínou nebo Saúdskou Arábií.
Ovlivní to Maďary?
Docela by mě zajímalo, kolik lidí kvůli tomu změní svoji nedělní volbu. Podle mě asi skoro nikoho, protože v Maďarsku už jsou všichni rozhodnutí a celá kampaň teď jede už jenom na tom, kdo tedy z těch přesvědčených lidí přijde volit.
Co se toho rozhovoru týče, Peter Szijjártó říká, že má takové vztahy se všemi ministry zahraničních věcí. Tam je zajímavé, že skutečně nikdo se vlastně neptal, kdo ten rozhovor nahrával…
Já jsem mluvil přímo s jedním autorů té investigativy a ti mi říkali, že samozřejmě chrání své zdroje, ovšem prozradili, že rozhodně nešlo o odposlouchávání Lavrova.
Co vidíme v maďarské předvolební kampani, je podle všeho velké zasahování tajných služeb. A co je nejvtipnější: neustále se upozorňuje na hrozbu nepřátelských tajných služeb, které můžou naše volby ovlivnit, čímž se myslí Rusko a další země. Ale za tímhle evidentně stojí nějaké „spojenecké“ tajné služby.
Dokonce jsem slyšel, že by to třeba mohli být polští přátelé, protože maďarsko-polské vztahy jsou teď velmi napjaté. Pro mě to každopádně svědčí o tom, že evidentně na Szijjárta už asi nemají nic horšího.
Mluvili jsme hlavně o Viktoru Orbánovi. Kdo je ale jeho vyzyvatel Peter Magyar ze strany Tisza a proč opozice byla dlouho v Maďarsku tak nevýznamná?
Problém maďarské opozice byl, že historicky byla spojená s obdobím té předchozí vlády maďarských socialistů mezi lety 2002 až 2010. To společnost odmítala. Stejní lidé kandidovali v letech 2014 a 2018, ale neměli šanci na úspěch. V roce 2022 se pak opoziční strany sjednotily: od liberálů po krajní pravici.
Skončilo to tím, že voliči liberálů je nevolili kvůli krajní pravici a naopak. Milion hlasů kvůli tomu vůbec nepřišlo k volbám.
Proč je situace teď úplně jiná?
Péter Magyar totiž nepatří k opozici, on pouze ztělesňuje odmítnutí stávajícího stavu. „Volte mě, když nechcete Orbána.“ To je velmi silná zpráva a voliče nerozděluje. Zároveň Magyar nezosobňuje morální hodnoty, protože už se na něj provalilo spoustu kauz.
Začínal tím, že do médií prohlásil, že má tajnou nahrávku svojí ženy (bývalá ministryně spravedlnosti – pozn. red.). Z té nakonec nic nebylo, protože v nahrávce nebylo nic zásadního. Díky tomu se ale dostal do povědomí médií a začal politickou dráhu. A právě to je důvod, proč ho skandály už nemůžou poškodit, protože jeho voliči v něm nevidí nějaký morální maják. On je prostě jenom ten člověk, který může porazit Viktora Orbána…
Vidíme to i na jeho straně Tisza, která má velmi málo členů a nevíme o ní vlastně nic – třeba co chce s Maďarskem udělat poté, co vyhraje. Zatím se omezuje na kritiku režim, přitom ale říká, že chtějí zachovat některé pozitivní výdobytky 16 let Viktora Orbána.
Tvrdí, že chtějí zachovat „dobré věci“, přitom odbourat korupci, vrátit Maďarsku evropské fondy a začlenit ji zpátky do Evropy. Ale neříkají, jakým směrem se to Maďarsko vydá. Tato bezobsažnost je silná, protože Fidesz na ni není schopen žádným způsobem reagovat.
