Vidět ministra kultury Oto Klempíře mezi novináři v přízemí tiskového střediska Poslanecké sněmovny je opravdu obrázek velmi výjimečný. Ministr komunikuje s novináři málo a že by přišel dokonce za nimi, jak to dělají někteří jiní politici, to se opravdu nestalo. Až v úterý odpoledne. Proč něco takového udělal, přitom nebylo zpočátku jasné.
V plánu tiskových konferencí žádná nebyla. Natož na tak závažné téma, jako je zásadní změna financování České televize a Českého rozhlasu. Postupně začali přicházet za Klempířem další. Zmocněnec pro Green Deal Filip Turek, ministr sportu Boris Šťastný, všechno Motoristé. Do toho předseda SPD Tomio Okamura s místopředsedou Radimem Fialou a nakonec i zástupci ANO Taťána Malá a Patrik Nacher.
To už začalo být jasné, o čem bude řeč, protože všichni měli jedno společné – v minulosti slibovali zrušení koncesionářských poplatků. Zatím o něm vždycky ale jen mluvili, aniž by s něčím konkrétním přišli. Až teď. „Dnes představíme návrh mediální novely,“ zahájila tiskovou konferenci mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná, po níž začal Klempíř představovat zákon o médiích veřejné služby.
Po vystoupení všech jmenovaných se dostali ke slovu novináři, kteří zahrnuli přítomné celou řadou dotazů. Nebylo divu. V případě ministra Klempíře byla skutečně vůbec poprvé možnost se ho detailně na jeho návrh zeptat, podobně se mezi novináři příliš neobjevuje ani Filip Turek.
I proto se Aktuálně.cz zajímalo o to, zda zmiňovaní zástupci vládní koalice a celkově koalice mohou být zárukou, že Česká televize a Český rozhlas zůstanou nezávislí na vládnoucí politické moci. „Když vás část veřejnosti uvidí, tak si řekne, že na tiskové konferenci jsou ve většině politici, kteří tvrdě kritizují Českou televizi. Jak může mít ve vás veřejnost jistotu, že budete zárukou nezávislosti těchto médií?“ zněl dotaz.
„Tu jistotu mají tady,“ ukázal ministr Klempíř návrh zákona, kterým lehce zamával. „Je napsaný tak, aby neohrožoval žádnou nezávislost, žádnou svobodu a aby nezasahoval žádným způsobem do obsahu a kvality médií,“ tvrdil Klempíř a ukazoval druhou rukou na dokument. „Tady je základ toho, že nikdo neohrozí ani svobodu, ani nezávislost těchto dvou vzácných institucí. My máme na Českou televizi a Český rozhlas stejný názor jako vy. Strávil jsem v televizi i rozhlase mnoho let a tyto instituce mám velmi rád,“ ujišťoval důrazně ministr.
Vnímáte to citlivě, postěžovala si Malá
Mimochodem, i přes toto jeho ujišťování o silném vztahu ve své současné funkci téměř do těchto médií nechodí a novinářům se vesměs vyhýbá. Jeho Motoristé jsou zároveň často kritiky veřejnoprávních médií. Nemluvě o vedení SPD, které mnohokrát veřejnoprávní média kritizovalo a útočilo i na některé konkrétní redaktory a redaktorky.
Uvedený dotaz nicméně nenechal klidnou ani šéfku poslanců ANO Taťánu Malou. „Původně jsem nechtěla reagovat. Ale úplně jste mě vyprovokoval,“ řekla Malá, která měla k dotazu Aktuálně.cz připomínku.
„To je stejné, jako byste se nás zeptal, jak si můžeme dovolit měnit obecně třeba trestně právní legislativu, jak si můžeme dovolit kritizovat soudy, že zpochybňujeme jejich nezávislost. Jako kritizovat a mít nějaké výhrady ke komukoliv může mít snad každý. A myslím si, že to je naprosto v pořádku,“ pokračovala.
Zároveň se snažila argumentovat tím, že soudy a další státní instituce jsou také financované ze státního rozpočtu a jejich nezávislost si „snad troufám nikdo nedovolí vůbec zpochybňovat“. „Toto není vůbec na místě, vnímáte to příliš citlivě,“ vytkla Malá, podle které prý nikdo z vládní koalice nemá v zájmu ubližovat veřejnoprávním médiím ani jejich nezávislosti. Podobně hájili návrh i Okamura a Nacher.
Jenže u pultíku, kde Malá stála, před několika týdny stála její stranická kolegyně Helena Válková, která zpochybňovala nezávislost soudů v případě předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše. Konkrétně prohlásila, že nevěří v případě Babiše ve spravedlivý rozsudek. A pokud jde o Babiše, ten často kritizuje Českou televizi, mnohokrát voličům tvrdil, že jí i některým dalším médiím nevěří a do ČT a Českého rozhlasu ani nechodí.
Opoziční poslanci i někteří odborníci ke všemu během úterý upozorňovali, že návrh Klempíře a dalších členů vládní koalice bude znamenat nejen závislost veřejnoprávních médií na tom, jaké peníze jim vůbec vládní většina na provoz dá, a navíc už nyní avizuje, že peněz ubere.
„Neznamená to nic jiného než vydírání. Už to, že se musí vedení obou médií bavit s politiky a politici si mohou dávat podmínky, které třeba ani veřejně nezazní,“ prohlásil například předseda STAN Vít Rakušan. Další opoziční poslanci označovali změnu zákona přímo za zničení veřejnoprávních médií.
Proti návrhu už vystoupil i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „Pro tak zásadní změnu neexistuje žádný racionální důvod. Současný systém je funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. Jestliže se bez věcného důvodu ruší právě model, který poskytuje médiím veřejné služby nejvyšší míru nezávislosti na aktuální politické moci, nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí,“ prohlásil.
