Výdaje státu dramaticky přesahují příjmy – týká se to nejen výdajů na obranu, ale i na platy státních zaměstnanců a na další položky. Vláda musí situaci akutně začít řešit. Na příští rok naplánovaný schodek státního rozpočtu má stoupnout o 76 miliard.
Další rok už chce vláda deficit snižovat. Nic jiného jí nezbývá, zavázala se k tomu Evropské komisi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že si dovede představit konsolidaci v balíku sta miliard korun.
Má jít o kombinaci škrtů a vyšších příjmů. Jaké příjmy porostou, zatím není jasné. Speciální daně na ziskové sektory by mohly být jedním ze zdrojů.
Ekonomická realita je ale podstatně složitější. Sektorové zdanění má svá rizika a například u zdanění bank šéfové hned dvou finančních domů otevřeně nastínili, co nastane. Shrnout to lze slovy: zaplatí to lidé.
Před zavedením bankovní daně varuje například generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida. V minulosti něco podobného zažil během svého angažmá ve slovenském bankovním sektoru.
„Zažil jsem samozřejmě na Slovensku bankovní daň. A mohu říct, že v konečném důsledku to zaplatili klienti. A platí to klienti. Když se podíváme na Slovensko nebo do Maďarska, jaké marže tam banky dosahují, tak ten tržní mechanismus to postupně na klienty přenese,“ uvedl Vida v rozhovoru pro pořad Spotlight+ na Aktuálně.cz. .
„Chcete levnější hypotéky? Zaveďte bankovní daň. A dostane přesný opak,“ napsal s jistou dávkou sarkasmu na síť Linked In šéf Moneta Bank Tomáš Spurný.
„Pokud stát zavede sektorovou daň, sníží tím návratnost kapitálu bank. Ve výsledku dojde ke zdražení úvěrů nebo omezení jejich poskytování. Případně obojí,“ tvrdí Spurný.
Šéf Monety odhadl, že bankovní daň by mohla zvýšit hypoteční sazby o dalších 0,3 až 0,5 procentního bodu. „Pro domácnost s hypotékou 4 miliony Kč na 30 let by to v modelovém případě znamenalo zaplatit ročně až o 15 000 korun víc,“ počítá Spurný.
Levnější hypotéky byly přitom paradoxně jedním z klíčových předvolebních slibů hnutí ANO. Zavedení sektorové daně může vyvolat přesný opak toho, po čem navíc premiér Babiš v posledních týdnech veřejně volá. Místo zlevnění půjček na bydlení přinese jejich další zdražení a zhorší dostupnost financování pro firmy i domácnosti.
„Banky extrémně vydělávají, extrémně vydělávají zbrojaři a energetici. A všichni ostatní to platí,“ reagoval před dvěma týdny premiér v České televizi na otázky k plánu zavést sektorové daně. Připomněl, že musí najít koaliční shodu a že na konkrétních plánech pracuje s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou.
Šestici největších tuzemských bank stoupl v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk o osm procent na 74,4 miliardy korun. Loni ve stejném období to bylo 68,8 miliardy.
Babiš komerční banky obvinil z nenasytnosti a argumentoval tím, že jejich zisky se od roku 2021 zdvojnásobily ze zhruba 70 na 140 miliard korun. „Kdo tady nejvíc vydělává, kdo je nejvíc nenasytný? No komerční banky,“ prohlásil před měsícem u sněmovního pultíku, když řečnil během schvalování rozpočtu na příští rok.
O tom, že Babiš s bankami o zavedení případného speciálního zdanění jedná, se mluvilo v médiích. Bankovní asociace je k tématu nicméně zdrženlivá. Dopady případné sektorové daně by závisely především na jejím konkrétním nastavení, stojí ve stanovisku České bankovní asociace.
„Obecně však může dodatečné zdanění vybraných sektorů v ekonomice vytvářet nejistotu pro investory, snižovat atraktivitu českého trhu pro nové účastníky a představovat další překážku vstupu do odvětví,“ poznamenal mluvčí Asociace Radek Šalša.
I on nepřímo naznačuje, že zavedení daně by mohlo zvýšit ceny některých služeb. „Dodatečná daňová zátěž se může projevit i dalšími způsoby, záleží právě na její konkrétní podobě,“ uzavřel.
Daň z mimořádných zisků, která měla postihnout i banky, se pokusila zavést už minulá Fialova vláda. Měla se týkat šesti největších bank. Finanční domy nakonec odvedly jen zlomek původních odhadů.
Důvodů bylo několik. Například poměrně pozdní načasovaní zavedení daně od ledna 2023. Rekordní zisky z roku 2022 finanční domy danily standardní sazbou. Rok 2022 navíc působil jako vysoká srovnávací základna. Banky rovněž část zisků přelily do úročení vkladů klientů.
