Aktual.: 2.11.2026 07:30
Praha – České subjekty se sice naučily formálně správně čerpat evropské dotace, ale používají tyto peníze často tam, kde nejsou zapotřebí. Směřují i do projektů, které v čase pozbývají smysl. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad v souhrnné zprávě z kontrol, které souvisely právě s čerpáním peněz z fondů EU. Česko má v letech 2021 až 2027 získat z těchto fondů víc než 1,3 bilionu korun. Letošní EU report je devatenáctou zprávou NKÚ o finančním řízení peněz z EU. Shrnuje výsledky 14 kontrolních akcí zaměřených na peníze z EU, které byly ukončeny mezi 1. dubnem 2025 a 31. březnem 2026.
„Tyto zdroje by měly být využity hospodárně, efektivně a pouze tam, kde jejich použití dává smysl. Nejde o to je jen utratit,“ konstatoval NKÚ. „V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá. Nic z toho celkový výkon české ekonomiky nezvýší,“ uvedl ve zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala. Úřad ve zprávě také napsal, že stát si při nakládání s veřejnými prostředky musí jasně stanovit, čeho chce dosáhnout.
NKÚ poukazuje na to, že v příštím programovém období v letech 2028 až 2034 dostane Česko z EU pravděpodobně méně peněz. O to důležitější ale podle něj bude nastavení podmínek jejich využití. Úřad doporučuje soustředit podporu na podstatně menší počet strategických oblastí a hlavně hodnotit skutečný přínos projektů. Zdůrazňuje, že stále jde o peníze evropských daňových poplatníků, a tomu musí odpovídat i způsob, jak se s nimi nakládá.
Podle NKÚ je klíčové vrátit do dotačního prostředí standardní tržní principy a motivace. Kala míní, že je nutné zvýšit spoluúčast příjemců dotací, tedy podíl, který zaplatí z vlastní kapsy. „Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci. A to za předpokladu, že se budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená,“ uvedl. Úřad také doporučuje výrazně rozšířit využívání úvěrů nebo záruk.
Jako jeden z příkladů nedokonalého využití peněz uvádí NKÚ peníze na rozvoj takzvané čisté mobility. Zjistil tehdy, že navzdory investicím za 5,3 miliardy korun patři Česko v rozšíření elektromobility mezi nejslabší země EU a nesplnilo část cílů v dobíjecí infrastruktuře. Jako další příklad jmenoval NKÚ peníze na energetické úspory a obnovitelné zdroje. Podpora přes 26 miliard korun měla podle jeho zjištění jen zanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu i ve službách.
Kala vítá nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který začne platit od 1. ledna příštího roku. Zákon podle něj zavádí doporučení, o nichž NKÚ už delší čas hovoří a zaměřuje se místo kontroly jednotlivých formálních úkonů na kontrolu systému řízení veřejných peněz. Zákon stanoví například povinnost nakládat s veřejnými penězi účelně, hospodárně a efektivně. „Orgány veřejné správy tak budou mít jasně vymezenou povinnost stanovit konkrétní, měřitelné, dosažitelné, věcně související a časově vymezené cíle a jednoduché, přiměřené, přijímané, spolehlivé a důvěryhodné ukazatele, a to všude tam, kde je to relevantní,“ uvedl prezident NKÚ.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}