Havránek také navázal na kritiku České národní banky (ČNB) z minulosti. Tentokrát kvůli hypotékám anebo kvůli tomu, jak spravuje devizové rezervy.
„Pokud chcete mít hypotéky dostupnější lidem, tak je mnohem snazší omezit regulaci ze strany České národní banky, která je z mého pohledu extrémně přísná,“ říká expert, kterého databáze vědeckých prací RePEc označuje jako nejcitovanějšího českého ekonoma.
V současné době je velmi těžké získat hypotéku, a to nejen kvůli vysokým úrokům, ale i kvůli tomu, kolik musí mít lidé našetřeno, aby jim banka úvěr schválila, připomíná profesor.
„Podle mě je to naprosto přehnaná reakce na velkou finanční krizi, která fungovala v Americe u hypoték v úplně jiných podmínkách než u nás. V Česku to vůbec nehrozí,“ tvrdí Havránek.
„Nechte rozhodnutí na lidech“
„Daleko víc bych nechal rozhodnutí – zda si hypotéku vzít, nebo ne – na lidech a bankách, aniž by jim stát diktoval tak přísné podmínky. Hypotéka není riziková věc ani pro toho, kdo si ji bere, ani pro banku, která má jistinu,“ říká.
Havránek pracoval v letech 2016 až 2018 jako poradce viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla. Kritiku centrální banky proto bere i jako sebekritiku. Například v tom, že víc netlačil na to, aby ČNB lépe spravovala devizové rezervy.
Související
„Naše země má poměrně velký majetek v zahraničí, devizové rezervy,“ popisuje s tím, že by se podle tyto prostředky měly investovat, aby vydělávaly. „Centrální banka to už trochu dělá, ale málo, hrozně málo a pozdě. Po deseti letech, co ten balík peněz má, nemá ještě ani 30 procent zainvestovaných například v akciích,“ říká.
Právě v této oblasti se tak skrývají obrovské zisky, které si nakonec může vláda „stáhnout“ do státního rozpočtu, říká ekonom. Ze zákona totiž po uhrazení ztráty a vytvoření rezerv smí bankovní rada rozhodnout o převodu zisku do státního rozpočtu.
ČNB by měla investovat do akcií
Do akcií by podle něj mohla ČNB vložit až 70 procent rezerv. Teď tam má necelých 30 procent. „Tím bychom vydělali každý rok do státního rozpočtu minimálně 100 miliard korun navíc,“ odhaduje. Reálné je to podle něj za čtyři až pět let.
„Možná by to bylo až 200, podle toho, jak přesně bychom to udělali. Dnes máme roční schodek rozpočtu kolem 300 miliard korun a těch 100 nebo 150 bychom snadno získali tímto způsobem. Aniž by to někoho bolelo. Je to jenom jednoduchá aplikace standardní mezinárodní praxe,“ zdůrazňuje Havránek, který už dříve psal o tom, že by si vláda mohla z centrální banky peníze snadno vzít.
Za inflaci odpovídá prezident
Havránek také připomněl, že je ve světovém kontextu poměrně nestandardní, že vedení centrální banky vybírá sám prezident bez schválení například senátem. „Není to úplně výjimečná věc, ale je to nestandardní a rozhodně to vede k některým, řekněme, iracionálním volbám,“ tvrdí ekonom.
„Vlastně tak v našem systému za inflaci odpovídá pan prezident. Tím, že jmenuje celé vedení ČNB, tak je za několik let inflace podle standardní makroekonomické teorie zcela odpovědností pana prezidenta,“ upřesňuje. Volby prezidenta jsou tak z hlediska inflace důležité mnohem víc než volby do sněmovny, poznamenal.
Způsob, jakým se v Česku jmenuje vedení centrální banky, Havránek poměrně ostře kritizoval už v minulosti v jednom ze svých textů. „Systém degeneroval v léno, výsledkem je diktatura jednoho názoru,“ napsal před dvěma lety v textu pro Seznam Zprávy, kde se opřel do ČNB za nezvládnutou inflaci.
Vlajková loď této vlády v podobě EET má odstartovat příští rok a Havránek za tenhle plán vládu chválí, přestože ho označil za mírně kontroverzní. „Tím, že zavádíte EET, zvyšujete daně. Ne všem, ale těm lidem, kteří třeba mají nějakou malou živnost a doteď pro něj bylo snazší se jim vyhýbat,“ vysvětluje.
Díky EET hodlá kabinet Andreje Babiše (ANO) vybrat skoro dvacet miliard korun. Profesor Havránek odhaduje, že by to mohlo být až 30 miliard.
Když se k penězům vybraným navíc díky EET připočítají peníze z výdělků centrální banky, má už podle Havránka vláda pokrytou velkou část schodku. A není nutné drasticky šetřit anebo plošně zvyšovat daně, říká.
Jako další zdroje peněz pak Havránek označil bezhlavé utrácení ministerstev na konci roku. „Každý, kdo tohle zažil, ví, jak zbytečně se v prosinci utrácí,“ tvrdí. A to jen proto, že se ministerstva bojí, že pokud peníze neutratí, o to méně dostanou v příštím roce. Havránek odhadl, že jde o dvě procenta rozpočtu, tedy zhruba 40 miliard, které se každý rok vydají zbytečně.
Ekonom také vysvětlil, jak to je s růstem ekonomiky, který by měla podle vlády zajistit právě EET. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ho totiž často cituje, naposledy když řekla, že v minulosti po zavedení elektronické evidence tržeb došlo k nárůstu HDP dvě až tři procenta. A po zrušení naopak k poklesu zhruba stejném objemu.
Podle Havránka sice ekonomika opravdu vzrostla, ale pouze účetně. Český statistický úřad totiž měří hrubý domácí produkt (HDP) – tedy velikost ekonomiky – způsobem, kdy do něj odhad šedé ekonomiky započítá. Oficiální výše HDP tak už obsahuje čísla za šedou ekonomiku.
„Když zavedete EET, nepochybně se část té šedé ekonomiky obílí, najednou máte doklady, platíte z toho daně. ČSÚ to umí spočítat,“ vysvětluje. Statistický úřad nicméně nedokáže okamžitě přepočítat odhad šedé ekonomiky, který do celkového výpočtu HDP zahrnuje. V datech ČSÚ tedy zůstane na zhruba stejné úrovni. „A v tom momentu je tam najednou dvakrát,“ uzavírá Havránek.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:00–08:00 Kolik by se mohlo vybrat na daních na elektronické evidenci tržeb (EET) a co to bude znamenat pro ekonomiku? Proč je zavádění EET mírně kontroverzní a jaký dopad bude mít nový systém evidence tržeb na živnostníky?
08:01–12:00 Proč vláda nemusí šetřit a kde by mohla snadno získat peníze, které by pokryly velkou část stamiliardového schodku státního rozpočtu, aniž by musela dramaticky škrtat nebo zvyšovat daně?
12:01–20:00 Jak by mohly zlevnit hypotéky? Měla by ČNB zvyšovat základní úrokové sazby? A jak se ekonom Tomáš Havránek dívá na slovní přestřelku mezi guvernérem České národní banky a premiérem Andrejem Babišem kvůli ceně úvěrů v ekonomice?
20:01–40:11 Proč podle něj za inflaci může prezident? Jak je na tom česká ekonomika, které skupiny obyvatel jsou nejohroženější a jak nebezpečné je zvyšování státního dluhu?
