„Pracující lidé odmítají platit cenu za Trumpovu válku na Blízkém východě,“ uvedla v prohlášení Evropská odborová konfederace zastupující 93 odborových organizací z 41 evropských zemí. „Dnešní shromáždění ukazují, že pracující nebudou nečinně přihlížet, jak jsou jejich zaměstnání a životní standardy ničeny.“
Svůj postoj dnes dali najevo třeba lidé, kteří pochodovali ulicemi Paříže i dalších francouzských měst pod heslem „chléb, mír a svoboda“. Podle francouzské policie jich v celé zemi bylo kolem 158.000, podle odborů na 300.000, uvedl deník Le Monde. Na některých místech se odehrály střety s policií, ale není jasné zda při nich byl někdo zadržen.
Další prvomájové protesty se uskutečnily mimo jiné ve filipínské Manile, kde lidé požadovali vyšší mzdy, nižší daně a odsuzovali roli USA v konfliktu s Íránem, či v indonéské Jakartě, kde desítky tisíc účastníků pozdravil i prezident Prabowo Subianto.
Svátek práce si dnes připomněli také lidé v řadě afrických zemí. Například představitelé jihoafrických odborů na demonstraci kritizovali rostoucí ceny potravin, energie, dopravy a zdravotní péče, v Maroku zase taxikáři a řidiči autobusů protestovali proti zdražování pohonných hmot.
Ve Spojených státech koalice odborů a aktivistů vyzvala k protestům pod heslem „pracující nad miliardáři“, jejichž cílem je vyšší zdanění bohatých a ukončení protiimigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
První máj jako Mezinárodní den pracujících má kořeny v 80. letech 19. století, kdy americké odbory usilovaly o osmihodinový pracovní den. V květnu 1886 se chicagský protest změnil v tragédii, když při něm vybuchla bomba a policie odpověděla střelbou. Několik odborových aktivistů bylo odsouzeno a popraveno. Na památku těchto událostí vyhlásila v roce 1889 Druhá internacionála v Paříži 1. květen jako Mezinárodní svátek práce.
