V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.
Ve volbách do Riigikogu v roce 2023 se voleb zúčastnilo 46 procent lidí ve věku 18 až 24 let. Alar Kilp, přednášející srovnávací politologii na Institutu politických studií Johana Skytteho při Univerzitě v Tartu uvedl, že nižší volební účast mladých lidí souvisí také s tím, že jsou méně závislí na politických rozhodnutích než starší lidé.
„Na jednu stranu je 46 procent nízké číslo, ale volební účast s věkem stoupá – lidé, kteří vlastní nemovitosti, mají vyšší příjmy a děti ve školním věku, mají v politice mnohem více v sázce, a proto se o ni více zajímají a aktivněji se do ní zapojují,“ uvedl Kilp.
Dodal, že pro mladé lidi je přímá účast na politice důležitější než volby.
„Mladí lidé považují za smysluplnější takové formy politické participace, které přinášejí hmatatelné výsledky. Volba zástupců – včetně mladých kandidátů – a zastupování jejich zájmů prostřednictvím těchto zástupců se mladým lidem obecně jeví jako příliš abstraktní, dlouhodobé a odtržené od hmatatelných výsledků,“ vysvětlil Kilp.
Henry Härm, předseda Společnosti pro politologii na Univerzitě v Tartu, uvedl, že mladí lidé se s politikou lépe ztotožňují, když jim ji představuje jiný mladý člověk.
„Nejlepší osobou, která dokáže mladého člověka zapojit do politiky, je jiný mladý člověk. Problémem je, že je příliš málo mladých politiků, kteří by se mohli zabývat zájmy mladých lidí a zviditelňovat jejich hlasy, a ti, kteří existují, jsou si navzájem příliš podobní,“ řekl Härm. Dodal, že úspěch mladých politiků, kteří se prosadili, ukazuje, že ve skutečnosti existuje poptávka po charismatických mladých osobnostech.
Mladý sociální demokrat Romet Soer uvedl, že politici začínají mladým lidem postupně věnovat větší pozornost. „Na politickou scénu vstupuje stále více mladých politiků, kteří otevřeně prohlašují, že jim záleží na problémech mladých lidí – pokud tento trend bude pokračovat, uvidíme takových politiků ještě více,“ řekl Soer.
Härm uvedl, že sociální média podnítila mladé lidi k tomu, aby se více zamýšleli nad politikou a stále více si uvědomovali její význam.
„V politice se stále více prosazuje povědomí o významu mladých lidí. To se projevuje i ve změnách chování politiků na sociálních sítích – chtějí oslovit mladší cílovou skupinu, a to přibližně ve věku 26 až 30 let. Staré reklamní metody již nefungují: plakáty na popelnicích a zdech oslovují spíše starší lidi a důchodce, zatímco mladé lidi lze oslovit pouze prostřednictvím silné přítomnosti na sociálních sítích,“ vysvětlil Härm.
Sandra Laurová, mladá politička strany Isamaa, která je aktivní na sociálních sítích, uvedla, že nejlepší způsob, jak oslovit mladé lidi, je mluvit s nimi upřímně a přímo.
„O politice je třeba mluvit srozumitelným jazykem. Politici často mluví tak suchým a sterilním způsobem, že i já, jako někdo, kdo se o politiku zajímá, začnu zívat,“ popisuje Laurová. Příliš mnoho politiků podle ní zastává postoje, které jsou tak pečlivě vybroušené, že se od sebe již nedají rozeznat.
„Podporují vše, co je dobré, a staví se proti všemu, co je špatné – tak vágní poselství nelze ani věcně kritizovat, což je možná právě ten záměr. Mladí lidé, a nejen oni, to však prokouknou. Politici by se neměli schovávat za byrokratickým jazykem a politickou mlhou,“ říká Laurová.
Zatímco volební účast mladých lidí dosáhla v posledních volbách do Riigikogu 46 procent, o čtyři roky dříve to bylo pouhých 35 procent. Navzdory nárůstu o více než 10 procentních bodů vidí Helene Kristine Viitaová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva Estonské národní rady mládeže, v této otázce spíše problém důvěry.
„Jde vlastně o otázku důvěry – zda má mladý člověk pocit, že jeho hlas skutečně něco změní,“ řekla Viitaová a dodala, že tento problém není specifický pouze pro Estonsko.
„Podle mezinárodní studie o občanské výchově a výchově k občanství je důvěra mladých lidí v řadu institucí vysoká, avšak jejich důvěra v politické strany je zřetelně nižší než například ve vědce, ozbrojené síly nebo policii,“ uvedla Viitaová.
Laurová také vidí prostor pro zlepšení v oblasti občanské výchovy na školách: „Důležité jsou znalosti a návyky, které mají mladí lidé při vstupu do dospělosti. V současné době se občanská výchova vyučuje v průběhu dvanácti ročníků v rozsahu odpovídajícím zhruba třem až čtyřem letům – nevidím žádný důvod, proč by se nemohla vyučovat od šestého ročníku až do konce vyššího sekundárního stupně a pokrývat vše od mediální gramotnosti až po ekonomickou a finanční gramotnost.“
Mladý sociální demokrat Soer se domnívá, že úroveň občanské výchovy je dobrá, ale ve školách chybí hodiny, v nichž by se mladí lidé učili politicky se vyjadřovat.
„Hlavním problémem není obsah – ten je kvalitní. Problémem je, že mladé lidi to nezajímá, a to do značné míry závisí na učitelích. Je třeba mít poutavého učitele, který mladé lidi povzbuzuje k samostatnému myšlení a například k účasti na politických simulačních akcích,“ řekl Soer.
Dodal, že chybí také hodiny, které by mladé lidi povzbuzovaly k vyjadřování vlastních názorů a pomáhaly jim je podložit argumenty.
V posledních komunálních volbách vzrostl počet voličů ve věku 18 až 24 let z 12 tisíc na téměř 16 tisíc. Volební účast mladých lidí ve volbách do Riigikogu však zůstává nízká a trvale se pohybuje pod 50 procenty. Podobný trend lze pozorovat i v komunálních volbách, ačkoli v roce 2025 se volební účast ve srovnání s volbami v roce 2021 zvýšila o téměř 10 procentních bodů.
Článek napsal Karl-Richard Silla, poprvé publikovaný 11. září 2026 v 07:59 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.