Justice čin vyhodnotila jako vraždu, ačkoliv státní zastupitelství skutek původně žalovalo jako usmrcení z nedbalosti. Soudy uznaly Pokutu vinným také z pokusu o ublížení na zdraví Italovi a z výtržnictví. Konfliktu přihlíželo několik lidí včetně nezletilých. Muži hrozilo 15 až 20 let vězení. V době útoku byl pod vlivem drog a v podmínce.
V ústavní stížnosti muž poukazoval na změnu právní kvalifikace, kterou považoval za porušení svých základních práv. Zdůrazňoval, že zamýšleným cílem útoku byl otec, nikoliv dítě. Chtěl prý chránit další lidi přítomné na místě činu, a nikoliv někoho zabít. Navíc byl pod vlivem návykových látek, což snižovalo jeho schopnost uvědomit si a přijmout možný smrtelný následek.
„Změna právního posouzení je možná, musí však být řádně odůvodněna, což se zde stalo. Odůvodnění napadených rozhodnutí je dostatečné logické a srozumitelné,“ reagovali ústavní soudci. „Situace, kdy stěžovatel zaujímá jiný právní závěr než obecné soudy, neznamená, že odůvodnění jejich rozhodnutí nejsou přesvědčivá,“ rozhodl ÚS.
Konflikt na mosteckém parkovišti se stal 27. května 2023. Ital přijel do města na setkání s matkou svého syna, která několik dní předtím ukončila jejich vztah. Když si všiml, že opodál stojí Pokuta, vyběhl za ním, nadával mu a ohrožoval ho dřevěnou latí. Pokuta z místa nejprve utekl, poté se ale vrátil a na Itala zaútočil jednou ranou nožem. Zatímco muže jen lehce škrábl do ruky, dítěti přeťal krční tepnu i žílu.
V době činu byl Pokuta ve zkušební době za jiný trestný čin a také pod vlivem marihuany a pervitinu. Drogy ale podle znalců podstatně nesnížily jeho rozpoznávací ani ovládací schopnosti. Justice dospěla k závěru, že sice primárně neusiloval o smrt dítěte, musel si být ale vědom toho, že ho při útoku může zabít.
