Podle analytika Filipa Nerada bude klíčovým pilířem projevu hospodářská kondice sedmadvacítky. „Jsem přesvědčen, že se určitě soustředí na téma konkurenceschopnosti Evropy a jak ji zvýšit, protože to je teď pro Evropskou unii asi nejzásadnější téma.“
Vedle posílení obranyschopnosti a řešení hrozeb ze strany Číny podle něj – i s odkazem na úniky v médiích a z bruselských kuloárů – projev nabídne i plány v oblasti migrace či ochrany dětí na sociálních sítích.
Ekonomika a bezpečnost jako priority
Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) musí Evropská unie jasně stanovit své klíčové úkoly. „To jedno je konkurenceschopnost Evropy. Prostě ekonomicky pokulháváme. Potřebujeme deregulovat,“ uvádí k hospodářské situaci.
Za druhý stěžejní pilíř považuje vnitřní i vnější bezpečnost, podporu Ukrajiny a zvládání migrace. Zároveň varuje před tříštěním sil: „Je nesmírně důležité, abychom si skutečně vytyčili nějaké priority, za kterými půjdeme, a ne se rozbíhali a honili sto zajíců.“
Podobně vidí hlavní okruhy i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), který vyzdvihuje chystaný balíček One Europe One Market určený k prohloubení společného trhu a zjednodušení podmínek pro podnikatele.
Přestože podle něj stav evropského hospodářství vypadá podle makroekonomických dat dobře, varuje před falešným uspokojením: „Pozice Evropské unie se zlepšila a zlepšila se jenom proto, že pozice ostatních zemí se zhoršila.“
Čína i Spojené státy podle něj čelí vlastním strukturálním a ekonomickým problémům, a Evropa by se proto neměla utěšovat tím, že jsou na tom ostatní hůře.
Ostré spory o migrační pakt a budoucí vlny
Téma migrace představuje jeden z nejvýraznějších dělících bodů, na kterých se europoslanci neshodnou. Vrecionová připomíná, že schválení nového rámce podpořila.
„Já jsem pro většinu kapitol hlasovala, protože si myslím, že to je krok správným směrem. Nicméně tam byly i problematické pasáže, to je to přestěhování,“ dodává s tím, že hlavní výzvu nyní vidí v tom, jak bude fungovat návratová politika v praxi.
Naopak europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO, Patrioti) požaduje od předsedkyně Komise přímou reflexi dosavadních nezdarů: „Jestli Ursula von der Leyenová nezmíní migraci jako jedno z témat ve své zprávě, tak to považuji za velmi špatné,“ tvrdí. Podle ní jde totiž o zásadní problém EU součanosti.
Očekává zřízení záchytných stanovišť mimo EU i důrazné spuštění návratové politiky. Zároveň upozorňuje na budoucí rizika spojená s klimatickými změnami: „Migrace bude za vodou. To znamená, že další vlny ještě přijdou, a pokud na to nebudeme připraveni, tak už to pak nezvládneme.“
Zároveň dodává, že jí na předsedkyni EK vadí fakt, že hned ve svém prvním projevu označila její Patrioty pro Evropu za „extrémně pravicovou frakci“, čímž podle ní dala najevo, že o spolupráci s nimi nestojí a v podstatě tím odmítá komunikaci.
Niedermayer přirovnává schválený migrační pakt ke klimatickému balíčku Fit for 55 a zdůrazňuje, že legislativní základ je hotový. „Ten framework už máme. Teď už jsme o úroveň dál a jde o to, aby členské země podle toho doručovaly,“ vysvětluje s tím, že případné nedostatky se budou dolaďovat až podle fungování v praxi.
„Boj o budoucnost Evropy““
Témata letošního projevu budou navazovat na loňské vystoupení Ursuly von der Leyenové, která v září 2025 označila Evropu za kontinent stojící na historické křižovatce a současné období jako „boj o budoucnost Evropy“.
Výraznou část projevu tehdy věnovala válce na Ukrajině, podpoře Kyjeva a posilování evropského obranného průmyslu. Hovořila také o potřebě větší energetické nezávislosti, investicích do infrastruktury a zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Projev o stavu Evropské unie (State of the Union, SOTEU) přednáší předseda Evropské komise každoročně od roku 2010 v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Tradice vznikla po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a je inspirována obdobným projevem amerického prezidenta o stavu Unie. Předseda Komise v něm hodnotí uplynulý rok a představuje hlavní politické priority pro následujících dvanáct měsíců.