Budanov potvrdil, že mírová jednání nadále pokračují, k zásadnímu průlomu však zatím nedošlo. „Bez osobního setkání nemůžeme dospět ke konečnému závěru – ani pozitivnímu, ani negativnímu. Rusové to také velmi dobře vědí,“ uvedl v komentáři pro server Russia Analyzed.
O výsledku podle něj rozhodne až přímé jednání mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, kteří budou mít poslední slovo.
Související
Dodal, že Kyjev vyčkává na příjezd americké delegace pod vedením zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera, která by jednání mohla posunout dál. Podle Zelenského američtí vyjednávači svou návštěvu potvrdili už začátkem dubna, termín jejího uskutečnění však zatím není znám.
Údery Rusy bolí, do karet jim hraje válka v Íránu
Ukrajinskou vyjednávací pozici podle Budanova posilují údery na infrastrukturu hluboko na ruském území, přestože o nich Moskva veřejně mlčí.
„Je to standardní přístup při vyjednávání – přiznat to by znamenalo projevit slabost. Nebudou nám usnadňovat dosažení dohody,“ vysvětlil Budanov. Interně však údery v týlu podle něj představují pro Rusko vážný problém a pravidelně je zmiňují ve svých analýzách.
Budanov zároveň přiznává, že konflikt na Blízkém východě hraje Rusku do karet, především kvůli prudkému růstu cen ropy.
„Bohužel ukrajinské údery na ruskou ropnou infrastrukturu nemohou – a to je nutné přiznat – vyrovnat efekt tohoto cenového růstu. Přesto mají dopad na ruský ropný a plynárenský sektor. I když nás partneři žádali, nemůžeme si dovolit tyto údery zastavit, dokud válka pokračuje,“ dodal.
Budanov už dříve uvedl, že v důsledku těchto úderů může Ukrajina v dalším kole jednání od Ruska slyšet „mnoho nového“.
Sporné body zůstávají
Kdy však k dalšímu kolu hovorů dojde, zatím není jasné. Třetí a zatím poslední kolo se konalo v polovině února v Abú Dhabí. Další jednání plánovaná na konec měsíce byla odložena kvůli zahájení války v Íránu.
Z dosavadních jednání zatím nevzešel zásadní průlom. Hlavní sporné body se nadále soustředí především na územní otázky a bezpečnostní garance.
Vladimir Putin podmiňuje ukončení konfliktu stažením ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, a to i z území, která Rusko dosud nemá pod kontrolou.
Ukrajina naopak prosazuje zastavení bojů podél současné frontové linie, zatímco Spojené státy navrhly v těchto místech vytvoření demilitarizované zóny.
Ukrajina zůstává silně závislá na vojenské a finanční pomoci svých spojenců v čele s Evropskou unií. Dosud sice neobdržela první splátku z přislíbené unijní půjčky ve výši 90 miliard eur, která byla blokována vetem Maďarska.
Po nedávné porážce premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách se však očekává, že Budapešť svou blokaci v nejbližší době zruší.
Ruská ekonomika čelí kvůli vysokým vojenským výdajům rostoucímu tlaku, což prohlubuje rozpočtový deficit.
Moskva však zároveň těží z aktuální krize na Blízkém východě, která vedla k růstu cen ropy a dalších komodit. Spojené státy navíc poprvé od začátku války na Ukrajině uvolnily část sankcí na ruskou ropu.
