Mírová jednání sice probíhají, ale Budanov varuje před přehnaným optimismem. Konflikt, který v aktivní fázi trvá od roku 2014, se stal nejkrvavějším a nejnákladnějším střetem současnosti.
„Toto je pravděpodobně nejsložitější geopolitický problém dneška, protože zahrnuje přímý střet zájmů všech hlavních globálních aktérů: USA, do jisté míry EU, Ruska a Číny,“ vysvětluje Budanov. Právě proto považuje rychlé ukončení války za nereálné.
„Z těchto důvodů je rychlé nebo jednoduché řešení nerealistické – naprosto nerealistické,“ zdůraznil Kyrylo Budanov. S tím, že jednání přesto nejsou bezvýznamná a věří v jejich budoucí výsledek.
Energetika na hraně kolapsu
Kromě frontové linie čelí Ukrajina drtivé energetické krizi. Budanov upozorňuje, že energetika již není pouze pod tlakem, ale vykazuje alarmující deficit.
„Systém dospěl do bodu, kdy vykazuje značný deficit. Přesná čísla by byla děsivá,“ uvedl Budanov a dodal, že náklady na energii na Ukrajině jsou nyní fakticky nejvyšší v celé Evropě. Tento stav přímo podkopává konkurenceschopnost ukrajinské výroby a vyžaduje okamžitou decentralizaci výroby elektřiny a přechod k alternativním zdrojům.
Konec závislosti na pomoci
Budanov se dotkl i citlivého tématu zahraniční vojenské pomoci. Ačkoliv podpora Ukrajiny zatím pokračuje, počet zemí, které přispívají významným způsobem, je podle něj překvapivě malý.
„Obecně platí, že závislost – bez ohledu na to, jak vznikne – málokdy přináší pozitivní výsledky,“ varuje Budanov v souvislosti s dlouhodobým plánováním. Připomněl také poznámku Washingtonu, podle níž existují národy, které se umí bránit, a ty, které umí jen mluvit, přičemž Ukrajina jasně dokázala, že patří do první kategorie.
„Je třeba konečně zaujmout dospělejší přístup a uznat, že vše závisí na domácím úsilí a že nám nikdo nic nedluží,“ prohlásil Budanov rezolutně.
Nulová výroba tanků
Jedním z nejvíce šokujících bodů rozhovoru je stav ukrajinského obranného průmyslu. Navzdory pověsti tankové velmoci Budanov přiznal, že realita plnohodnotné války je jiná. „Pokud se podíváte na výstup během plnohodnotné války, výroba tanků byla fakticky nulová,“ uvedl.
Problémem je extrémní závislost na externích komponentech, zejména v oblasti mikroelektroniky. „Vlastně jsme se stali spíše uživateli než výrobci,“ postěžoval si na absenci domácích navigačních a řídicích systémů, jejichž výroba byla ztracena před dvěma desetiletími. Bez obnovy těchto kapacit zůstane ukrajinská výroba raket a těžké techniky i nadále paralyzována.
Budanov se rozhovořil i o kontroverzním vývozu zbraní v době, kdy je armáda potřebuje na frontě. Vysvětlil, že pro mnoho domácích výrobců je export jedinou cestou k přežití, protože stát nemá dostatek financí na to, aby odkoupil veškerou jejich produkci.
„Pro tyto společnosti je to otázka přežití – jak udržet provoz, platit platy, hradit nájem a plnit finanční závazky,“ vysvětlil Budanov. Varoval, že pokud Ukrajina nyní opustí mezinárodní trhy, už se na ně nikdy nevrátí, protože její místo okamžitě zaplní konkurence.
Okno příležitosti na Blízkém východě
Jako určitou naději vidí Budanov krizi na Blízkém východě, která Ukrajině otevírá dveře na tamní obranné trhy. Svět má enormní zájem o ukrajinské zkušenosti s bojem proti dronům. Toto „okno“ je však podle něj velmi krátké.
„Buď si v tomto prostoru zajistíme pozici, nebo to umožníme jiným. Trhy čekat nebudou,“ uzavřel Budanov. S tím, že získané válečné zkušenosti jsou kapitálem, který bez okamžitého využití a rozvoje rychle ztratí na hodnotě.
Krátce po zahájení útoku na Írán odmítl americký prezident Donald Trump nabídky pomoci od Ukrajiny. „Nepotřebujeme jejich pomoc v obraně proti dronům,“ prohlásil kontroverzní šéf Bílého domu v televizi Fox News. „Máme vlastně nejlepší drony na světě,“ dodal.
Ovšem státy Perského zálivu, které byly v odvetě na americko-izraelské údery napadeny íránskými raketami a bezpilotními letouny Šáhid, zaujaly jiný názor. Na jejich žádost jim Ukrajina urychleně vyslala 228 poradců s bojovými zkušenostmi v oblasti obrany proti bezpilotním letounům.
Koncem března ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil blízkovýchodní region a podepsal desetileté bezpečnostní partnerství se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty. Ukrajina nyní nově spolupracuje také s Jordánskem a s Kuvajtem.
