Parlamentní krizi, jak ji někteří popsali, vyvolal slábnoucí vliv prezidentské kanceláře na zákonodárný sbor a nedostatečná komunikace mezi parlamentem a kabinetem premiérky Julije Svyrydenkové, uvedli pro ukrajinský web Kyiv Independent zákonodárci a analytici.
„(Svyrydenková) spolupracuje pouze s prezidentskou kanceláří a nespolupracuje s parlamentem,“ řekl deníku politolog Volodymyr Fesenko. „To je jedna z hlavních příčin parlamentní krize. Existuje také mnoho stížností, že kabinet ministrů ztratil kontakt a normální, funkční a konstruktivní komunikaci s Nejvyšší radou (Verchovna rada, tzn. ukrajinský jednokomorový parlament – pozn. red.).“
Během plenárního zasedání 25. března parlament úspěšně schválil několik návrhů zákonodárců – ale nepodařilo se mu schválit jediný návrh zákona podpořený kanceláří prezidenta Volodymyra Zelenského a kabinetem ministrů, což zdůrazňuje rostoucí rozkol.
Andrij Motovylovec, místopředseda parlamentní frakce Sluha národa, v rozhovoru pro Forbes z 13. března uvedl, že frakce „ztratila své jádro“ – většinu zákonodárců, na které se lze spolehnout, když chtějí úřady schválit nějaký zákon.
Vládnoucí strana Sluha národa má formálně v parlamentu většinu ze 450 křesel, ale Motovylovec uvedl, že „jádro“ se zmenšilo na pouhých 111 členů. Zmíněný politolog Fesenko pro Kyiv Independent uvedl, že Motovylovec mohl problém zveličovat, protože 150 až 175 zákonodárců ze strany Sluha národa stále hlasuje pro vládní iniciativy. Aby byl návrh zákona schválen, musí získat 226 hlasů pro.
Jedním z důvodů neúspěchu v získávání hlasů je listopadová rezignace Andrije Jermaka, bývalého šéfa Zelenského kanceláře, po níž v lednu následovalo jmenování Kyryla Budanova na jeho místo.
Jermak byl totiž jakýsi strašák a vyžadoval od lidí tvrdou disciplínu. Zdroj z prezidentské kanceláře deníku Kyiv Independent sdělil, že ačkoliv se Budanov účastní některých domácích záležitostí, komunikaci s poslanci zajišťoval Jermak.
Nový kandidát na prezidenta
Ruský nezávislý server Meduza zjistil, že Volodymyr Zelenskyj na konci roku 2025 vážně uvažoval o neúčasti v příštích prezidentských volbách. Zelenského tým zvažuje jako jednoho z alternativních kandidátů na prezidenta právě zmíněného bývalého ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova, který se stal šéfem prezidentské kanceláře po rezignaci Andrije Jermaka.
„Pro Zelenského je volební drama v tom, že se musí rozhodnout, zda bude kandidovat sám, nebo nechá kandidovat Budanova, který se stane jakýmsi garantem prezidentovy bezpečnosti,“ řekl Meduze zdroj blízký kanceláři.
Vypadá to, že v případných volbách bude mít těžkého konkurenta: Valerije Zalužného, který by mohl být kandidátem sjednocené opozice a hlavním Zelenského rivalem. Ačkoli Zalužnyj, současný velvyslanec ve Velké Británii, své plány oficiálně neoznámil, tři zdroje blízké kanceláři ukrajinského prezidenta jsou přesvědčeny, že kandidovat bude.
Do voleb je ještě daleko
Žádný ze zdrojů Meduzy nevěří, že by prezidentské volby byly možné v příštích dvou letech. Bez ohledu na to, jaké scénáře prezident v současné době zvažuje, jsou všichni přesvědčeni, že do začátku skutečné kampaně se okolnosti mohou několikrát změnit.
Hlavním důvodem je, že „Putin nemá vůbec žádnou touhu ukončit válku“ a Ukrajina na něj nemá vliv, uvádí zdroj Meduzy blízký prezidentské kanceláři. Zahájení volební kampaně je možné pouze tehdy, pokud strany dosáhnou trvalého příměří, zdůrazňuje.
V polovině března Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj mezi „vlivnými členy Zelenského týmu“ informovala, že ukrajinský prezident pověřil politické vedení země vypracováním akčního plánu pro případ, že by se několik let nekonaly volby.
