Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
Více než 80 procent předběžně vyčíslených škod připadá na budovy, zbytek na infrastrukturu. Podle prezidenta jde přibližně o 24,5 bilionu pesos (163 miliard korun) v případě budov a dalších 5,5 bilionu pesos (37 miliard korun) u infrastruktury.
„Jen si představte rozsah této katastrofy,“ řekl de la Espriella podle agentury Reuters. Zdůraznil, že jde o předběžný odhad, který se bude měnit s tím, jak úřady získají podrobnější informace z jednotlivých oblastí.
Prezident informoval o 289 mrtvých, 4187 zraněných a 143 pohřešovaných. Kolumbijský ústav soudního lékařství (IML) však podle agentury EFE v pondělí oznámil, že obdržel těla 304 obětí. Většinu z nich se podařilo identifikovat, 22 mrtvým nebylo ani osmnáct let.
Zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhlo západ Kolumbie 10. srpna. Jeho epicentrum se nacházelo poblíž obce San José del Palmar v departementu Chocó. Otřesy poničily mimo jiné části velkých měst Cali a Pereiry, zasáhly ale také chudší a obtížně dostupné oblasti na kolumbijském pacifickém pobřeží.
Podle prezidenta bylo zasaženo přibližně 128 tisíc obytných jednotek, z nichž 27 tisíc bylo zcela zničeno. Škody utrpělo také 285 zdravotnických zařízení a více než 2800 vzdělávacích institucí, píše web katarské televize al-Džazíra.
Naděje na nalezení přeživších slábne
Prezident nařídil, aby pátrací a záchranné týmy v postižených oblastech pokračovaly v práci. Pravděpodobnost nalezení dalších živých lidí však více než týden po katastrofě výrazně klesla.
„Bohužel se dostáváme do bodu, kdy se šance na nalezení přeživších zmenšuje,“ uvedl na konci minulého týdne podle agentury AP ředitel kolumbijského Národního úřadu pro zvládání rizika katastrof David Santiago Tamayo.
Pozornost úřadů a humanitárních organizací se proto stále více přesouvá k poskytování přístřeší a základní pomoci a k následné obnově. Mnoho lidí zůstává v nouzových přístřešcích nebo nocuje venku, protože se obává návratu do poškozených domů. V Cali a Pereiře slouží jako dočasná útočiště například sportovní areály a komunitní centra, uvedla al-Džazíra.
Složitější je situace v Chocó, které patří k nejchudším částem země. Poskytování pomoci tam komplikuje špatná dopravní dostupnost i dlouhodobé působení ozbrojených skupin. Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) varoval, že katastrofa může vyvolat další vlnu vysídlení. „Pro lidi, kteří byli vysídleni už dříve a snaží se znovu vybudovat svůj život, může toto zemětřesení znamenat další vysídlení,“ uvedla mluvčí UNHCR Eujin Pjunová.
Katastrofa představuje také první velkou zkoušku pro prezidenta Abelarda De La Espriellu, který se úřadu ujal jen několik dní před zemětřesením.