Kongresman, který zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028, svoji cestu na palestinské území zdůvodnil tím, že chtěl na vlastní oči vidět dopady izraelské okupace Západního břehu.
„Byli jsme ve vesnici, kterou izraelští osadníci zničili včetně školy. My jsme se na to jen dívali,“ citovala Khannu v sobotu agentura Reuters. „A tito osadníci s automaty M4, automaty vyrobenými v Americe, nás zajali. Zablokovali cestu. Potom zavolali izraelskou armádu a armáda je na jejich straně, ne na straně Američanů,“ líčil kongresman.
K incidentu došlo v oblasti, kde dochází často k útokům na palestinské obyvatelstvo ze strany židovských osadníků.
Kongresmanův asistent Cameron Kasky, který skupinu doprovázel, upřesnil, že byli zadrženi zhruba na hodinu a žádali o spojení s americkou ambasádou v Jeruzalémě. Nakonec zakročila izraelská policie, která kongresmana i jeho doprovod osvobodila.
Izraelská armáda a policie vydaly prohlášení, že zasáhly poté, co se dozvěděly o osadnících, kteří zablokovali vozidla u vesnice Khirbet Zanuta. Jedná se o osadu, odkud byli palestinští civilisté osadníky násilně vysídleni po útoku Hamásu v říjnu 2023.
Po příjezdu armády a policie byli ozbrojení osadníci posláni domů a kongresman i se svým asistentem mohli pokračovat v cestě. Americká ambasáda v Jeruzalémě se prozatím k incidentu nevyjádřila.
Na otázku Reuters o možné kandidatuře na prezidenta v roce 2028 Ro Khanna uvedl: „Silně to zvažuji, zvlášť po této cestě.“
Izraelské zacházení s Palestinci totiž hraje velikou roli u velké části amerických demokratů. Ve Spojených státech se v listopadu konají volby (v polovině vládního mandátu) a podle průzkumů nyní mají demokraté navrch. Demokratická strana je přitom tradičně více kritická k Izraeli než republikáni. A to především co se týče ilegálních anexí palestinského území na Západním břehu i premiéra Benjamina Netanjahua, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli válečným zločinům v Pásmu Gazy.
Podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos došlo v USA také k mnohem více kritickému vnímání Izraele v očích demokratických voličů. V roce 2018 vnímalo 60 procent respondentů židovský stát pozitivně, ale toto číslo letos v květnu kleslo na pouhých 22 procent.
Ačkoli si Izrael dlouho drží podporu mezi dvěma hlavními politickými stranami v Kongresu, čím dál více demokratů tlačí na omezení vojenské pomoci, především smrtícího vybavení izraelské armádě. Vojenskou pomoc Izraeli v objemu 3,8 miliardy dolarů posílají USA každý rok od uzavření mírové smlouvy s Egyptem v roce 1979.
Izrael a izraelská armáda dlouhodobě popírají obvinění z genocidy či válečných zločinů spáchaných v Gaze. Židovský stát rovněž popírá, že nastolil režim apartheidu na Západním břehu.
Většina států světa i OSN ovšem považují rozsáhlá sídliště na Západním břehu za v rozporu s mezinárodním právem, přičemž se odvolávají na Čtvrtou ženevskou konvenci, která zakazuje umisťovat civilní obyvatelstvo do okupované zóny. Izrael argumentuje, že Západní břeh je okupované území, kde Židé žili tisíce let.
Palestinci ovšem považují Západní břeh, Pásmo Gazy a Východní Jeruzalém za součást svého státu.
Izrael se prozatím těší silné podpoře Republikánské strany včetně administrativy současného prezidenta Donalda Trumpa. Nicméně několik republikánů, například Thomas Massie z Kentucky, již volalo po zbrojním embargu na židovský stát.
Mohlo vám uniknout: „Svlékli nás do plavek a zkopali“
Aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy a kterou Izrael zastavil v mezinárodních vodách, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená členy izraelských bezpečnostních složek.
