Test nové střely proběhl 6. října za přítomnosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který odpálení sledoval z paluby fregaty Auvergne, informovala agentura Reuters. Samotná raketa byla vypuštěna z jaderné ponorky Le Vigilant u pobřeží Bretaně. Do střely samozřejmě nebyla vložena jaderná hlavice – šlo o zkoušku schopnosti celého systému bezpečně odpálit raketu a zasáhnout určenou oblast v Atlantiku.
Střela M51.3 je nejnovější verzí francouzské rakety M51, kterou vyrábí společnost ArianeGroup, informuje portál Defence News. Jde o třístupňovou balistickou střelu dlouhou přibližně 12 metrů a vážící více než 50 tun.
Po odpálení z ponorky vystoupá mimo atmosféru a pokračuje po balistické dráze. Její přesný dolet Francie nezveřejňuje, podle dostupných odhadů však činí přibližně 9000 kilometrů.
To znamená, že francouzská ponorka nemusí být nikde poblíž ruského pobřeží, aby mohla ohrozit cíle hluboko na území Ruska. Právě v tom spočívá hlavní význam celého systému.
Ponorka se může skrývat v obrovském prostoru oceánu a pro protivníka je velmi obtížné zjistit její přesnou polohu. I kdyby proto nepřítel dokázal zničit francouzská pozemní a letecká jaderná zařízení, stále by musel počítat s možností odvetného úderu z moře.
Francie má čtyři jaderné ponorky s balistickými raketami. Každá z nich může nést až 16 střel M51. Francouzské námořnictvo tak udržuje schopnost, kterou označuje jako svou „námořní“ jadernou složku.
Nepřetržitá jaderná pohotovost
Ne všechny ponorky jsou současně na bojové hlídce – jedna může procházet údržbou a další mohou být v různých fázích přípravy. Nicméně platí, že Francie má 365 dní v roce na moři minimálně jednu ponorku, která je schopna okamžitě vrátit jaderný úder. Identickou doktrínu má třeba i Británie, tzv. stálé námořní odstrašení.
Právě schopnost přežít první úder je základním principem francouzského jaderného odstrašení. Smyslem není mít tolik jaderných zbraní jako Spojené státy nebo Rusko. Francie chce především zajistit, aby potenciální protivník nikdy nemohl nabýt dojmu, že dokáže francouzský jaderný arzenál zničit jediným překvapivým útokem.
Francouzské ministerstvo ozbrojených sil po testu uvedlo, že „tento test ukazuje odhodlání prezidenta republiky dlouhodobě zachovat věrohodnost francouzského jaderného odstrašení na úrovni, kterou vyžaduje současné mezinárodně bezpečnostní prostředí“.
Test tak zapadá do širší modernizace francouzských jaderných sil. Macron letos oznámil, že Francie již nebude zveřejňovat přesný počet svých jaderných hlavic, a zároveň naznačil další posílení jaderného arzenálu. Francie dosud disponovala přibližně 290 jadernými hlavicemi.
Rozkaz může vydat jen prezident
Paříž zároveň stále výrazněji hovoří o tom, že francouzské jaderné odstrašení může mít význam i pro bezpečnost ostatních evropských států. Macron již dříve nabídl evropským spojencům hlubší spolupráci a společná cvičení v oblasti jaderného odstrašení. Hovoří se především o spolupráci s Německem, ale zájem o strategické konzultace existuje i v dalších evropských zemích.
Neznamená to však, že by Francie předala své jaderné zbraně pod kontrolu Severoatlantické aliance nebo jiného státu. O jejich použití rozhoduje výhradně francouzský prezident. V tom se francouzský model zásadně liší od amerického systému jaderného sdílení v NATO, v jehož rámci jsou americké jaderné pumy umístěny například v Německu, v Itálii, v Belgii, v Nizozemsku a v Turecku.
Francouzské jaderné síly navíc nestojí pouze na ponorkách. Druhou složku představují letouny Rafale vybavené jadernými střelami ASMP-A, které mají několikasetkilometrový dosah.
Francie už zároveň připravuje jejich nástupce. Vývoj nové hypersonické střely ASN4G byl zahájen s cílem vytvořit zbraň, která bude schopna překonávat obranu protivníka vysokou rychlostí a manévrovatelnou trajektorií. Do služby by měla vstoupit přibližně v polovině 30. let.
Francouzská modernizace probíhá v době, kdy své jaderné síly modernizuje také Rusko. Moskva disponuje jedním z největších jaderných arzenálů na světě a její strategické síly zahrnují například mezikontinentální balistickou raketu RS-28 Sarmat.
Podrážděný Kreml
Sarmat je ve srovnání s francouzskou M51 obrovská zbraň. Měří více než 35 metrů, váží přes 200 tun a má mít dolet až kolem 18 tisíc kilometrů. Podle veřejně dostupných údajů může nést několik samostatně naváděných jaderných hlavic nebo hypersonické kluzáky Avangard. Přesné operační konfigurace ruských raket jsou však utajované.
Sarmat je zároveň příkladem toho, jak rozdílně Francie a Rusko ke strategickým jaderným silám přistupují. Rusko disponuje tisíci jaderných hlavic a rozsáhlou triádou tvořenou pozemními raketami, ponorkami a strategickými bombardéry. Francie má mnohem menší arzenál a spoléhá především na to, že jeho část zůstane použitelná i po ničivém útoku.
Kreml na francouzský test reagoval velmi rychle. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu označil test za další známku evropské militarizace. „Úterní test francouzské střely schopné nést jadernou hlavici ukázal, že Evropa se militarizuje,“ prohlásil s tím, že „Rusko bude situaci nadále bedlivě sledovat“.
Peskov zároveň dodal, že „Evropa je posedlá myšlenkou militarizace“. „Tváří v tvář takovým agresivním krokům a plánům zůstává Rusko ostražité,“ zdůraznil.
Francouzský test tak není pouze technickou zkouškou nové rakety. Je také politickým signálem. Paříž dává najevo, že navzdory změně bezpečnostního prostředí nechce svou jadernou schopnost oslabovat, ale naopak ji modernizovat. M51.3 má přitom zajistit jednu z nejdůležitějších vlastností jaderného odstrašení – schopnost Francie zasadit ničivý úder i tehdy, pokud by sama utrpěla první útok.