Za katastrofickým sesuvem hornin a ledu, k němuž došlo minulý měsíc na hranici Nepálu a Číny, stála kombinace geologických a klimatických faktorů, popisuje analýza vědců z organizace World Weather Attribution, kteří spolupracovali s několika mezinárodními glaciology neboli experty na ledovce. Klimatické faktory byly podle zprávy ovlivněné desetiletími klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv.
Srpnové záplavy si v Nepálu vyžádaly dosud čtrnáct set potvrzených obětí, dalších více než šest tisíc lidí se pohřešuje. Úřady sousední Číny reportují čtyři desítky mrtvých a přes pět set pohřešovaných.
Vědci na základě dostupných informací dospěli k závěru, že katastrofa nebyla výsledkem jediné extrémní povětrnostní události, ale že se jednalo o komplexní krizi. Oteplování způsobené člověkem posunulo hranici mrazu směrem nahoru přibližně o sto metrů za desetiletí, což vedlo ke ztenčování ledovců a tání permafrostu, který držel horu pohromadě. Tyto klimatické faktory v kombinaci s další destabilizací způsobenou zemětřesením o síle 7,8 stupně v roce 2015 jsou považovány za hlavní příčiny katastrofy.
Někteří vědci tyto příčiny předpokládali na základě svých znalostí již dříve, tato studie ale přináší kvalitní argumenty založené na roky prověřené metodologii. Český geolog Jan Blahům dospěl k podobným závěrům již v srpnu:
Jak funguje ledovcové lepidlo
Skály jsou mnohdy zvětralé a za miliony let „opotřebované“ větrnou i vodní erozí. Led je ale velmi pevný a v dostatečném množství funguje jako jakési lepidlo, které drží kameny, suť a další kusy hor dohromady, aby se nerozpadly. Když ale dojde k oteplení, jako by někdo lepidlo odstranil – tento stabilizující faktor se buď výrazně oslabí, anebo dokonce úplně zmizí.
Led navíc svou přítomností brání tomu, aby se do skalních stěn dostávala voda, která může svou silou poškozenou horninu snadno rozbít. A v tomto případě se objevily ve hře dokonce oba tyto faktory současně.
Co je jisté – a co ne
Méně jistí jsou si vědci vlivem zemětřesení. Předpokládají ale, aniž by to mohli potvrdit, že k uvolnění již oslabeného ledovce a permafrostu mohlo přispět také silné zemětřesení z roku 2015, které mělo sílu 7,8.
Naopak velmi pravděpodobný je podle zprávy vliv veder na přelomu července a srpna letošního roku. Červenec a srpen 2026 – tedy doba těsně před sesuvem – byly na tomto místě vůbec nejteplejšími měsíci v dějinách měření. Silné sněhové srážky v říjnu a listopadu 2025 navíc přinesly do oblasti velké množství roztáté vody, která pak v létě mohla odtávat.
Autoři tvrdí, že klimatická změna mohla během letošního v této oblasti za oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, celoročně jsou to dokonce dva stupně. A to je dost k tomu, aby se „věčné“ ledovce staly jen vzpomínkou.
Je možná adaptace?
Klíčovou otázkou podle autorů již není ani tak to, zda jsou tyto katastrofické události způsobené změnou klimatu, ale jestli se na ně dá vůbec ještě adaptovat. Varují, že to v tomto případě už pravděpodobně možné nebylo.
Nepál sice má systémy včasného varování a roky vytvářené plány pro případ katastrof, rozsah této tragédie ale překročil jejich možnosti. „To poukazuje na obtížnost přizpůsobení se zhoršujícím se katastrofám a na riziko větších ztrát a škod,“ konstatuje zpráva.
Svět by se měl na podobné události začít více připravovat. Ledovce a vysokohorská zmrzlá půda totiž reagují na nárůst teplot relativně pomalu, v řádech desetiletí. To znamená, že v řadě oblastí už mohlo dojít k destabilizaci, která se již nedá zastavit – dá se ale zabránit dalšímu zhoršování. „Zvyšuje to naléhavost postupného ukončování využívání fosilních paliv, aby se předešlo budoucím katastrofickým kolapsům,“ zakončují zprávu autoři.
