Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
Koliha velká zmizela z Česka od vydání minulé verze této zprávy úplně – naposledy u nás prokazatelně zahnízdila v roce 2011. Dříve běžné druhy jako koroptev polní, čejka chocholatá, konipas luční nebo chocholouš obecný mizí velmi rychle – populace polních ptáků, mezi které patří, klesla o téměř o 45 procent.
A také lesní druhy dlouhodobě ubývají. V posledním desetiletí jejich početnost klesala průměrně o 2,1 procenta ročně, nejhorší je to u druhů vázaných na chladnější oblasti a jehličnaté lesy, jako je například králíček obecný.
Příčiny pozorovaných změn nebývají jednoduché a v řadě případů jim dosud plně nerozumíme. Jejich poznání je však prvním krokem k tomu, abychom dokázali nepříznivý vývoj zvrátit. Doufám proto, že tato publikace nebude jen ohlédnutím za tím, co jsme za uplynulé roky zjistili, ale také podnětem k tomu, co můžeme pro ptáky a jejich prostředí udělat v dalších letech.
Aktuální publikace navazuje na první zprávu, která vyšla v roce 2009. Kromě výše popsaných úbytků zachycuje také pozitivní změny. „Od roku 2009 významně přibyli například orel mořský, luňák červený, jeřáb popelavý nebo moták lužní. Tyto příklady ukazují, že cílená ochrana, vhodné hospodaření a dlouhodobá podpora mohou nepříznivé trendy zvrátit,“ komentoval výsledky Filip Tuháček, který je editorem knihy.
Navzdory dlouhodobému poklesu početnosti je v Česku stále mnohem více volně žijících ptáků než lidí. Hnízdí jich u nás totiž přibližně 45 milionů párů, tedy asi devadesát milionů jednotlivých zvířat. Celkem jde o 216 druhů. „Deset druhů ptáků u nás od posledního vydání Stavu ptactva v roce 2009 zahnízdilo zcela nově, z toho čtyři nepůvodní druhy. Nejpočetnějším hnízdícím ptákem u nás je pěnkava obecná s počtem 5,7 milionů párů,“ doplňuje Tuháček.
Devadesát milionů divokých ptáků
Ptactva v Česku nicméně dlouhodobě ubývá, publikace upozorňuje na několik konkrétních příčin. Tou hlavní je enormní tlak intenzivního zemědělství, se kterým je spojený úbytek pestré krajiny a vhodných hnízdních i potravních stanovišť.
„Kvůli tomu z Česka nejrychleji mizí polní a luční ptáci, kterých je dnes téměř o polovinu méně než před 44 lety. Mezi nejvíce zasažené druhy patří koroptev polní, čejka chocholatá, konipas luční nebo chocholouš obecný,“ uvedla hlavní editorka publikace Alena Klvaňová.
Stále větší vliv na početnost ptáků má také člověkem způsobená změna klimatu: teplomilné druhy se šíří, zatímco druhy vázané na chladnější prostředí ustupují. Negativně působí i změny lesního a rybničního hospodaření, vysušování krajiny a další lidské zásahy včetně sítě elektrického vedení, dopravy nebo úmyslného pronásledování.
Pro srovnání, počet kusů hospodářské drůbeže se pohybuje kolem dvou desítek milionů. Konkrétně loni to bylo 23,5 milionů zvířat, nejvíce mezi nimi bylo kuřat na výkrm, kterých bylo téměř 12,6 milionu. Celkový počet drůbeže se oproti konci roku 2024 snížil přibližně o devět procent.
