Koncem minulého týdne zaplavily média i sociální sítě výjevy ze španělského města Ceuta ležícího na severu Afriky. Během několika hodin do města podle dostupných údajů proniklo 49 tisíc migrantů, kteří na španělské území přišli ze sousedního Maroka.
Snadnost, s jakou desetitisíce lidí překonaly hranici, podle médií ve Španělsku posílila pocit zranitelnosti vůči hybridním útokům. Maroko si totiž činí dlouhodobé nároky jak na Ceutu, tak na další španělskou enklávu – Melillu.
Rabat tato města, která jsou součástí Španělska nepřetržitě od roku 1497 v případě Melilly a od roku 1668 v případě Ceuty, považuje za „okupované kolonie“.
Tyto nároky začala v Maroku znovu připomínat i státem podporovaná média. „Zásadní otázkou už není, zda budou tato města znovu začleněna do svého přirozeného prostředí, tedy Maroka, ale za jak dlouho se tak stane a kolik lidských tragédií bude muset být do té doby vytrpěno,“ napsal minulý čtvrtek například server Le360, který je považován za médium blízké marockému královskému dvoru.
Podle něj se „navrácení Ceuty a Melilly dlouhodobě rýsuje jako nevyhnutelná cesta, k níž přispívá souhra geografie, demografie a zdravého rozumu“.
Už se to stalo
Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová v pondělí takové úvahy odmítla. „Ceuty a Melilly se nikdo nesmí dotknout,“ prohlásila na tiskové konferenci a dodala, že „každému musí být jasné, že územní celistvost a suverenita Španělska nejsou předmětem žádné debaty“. Španělská média tím ale příliš neuklidnila, píše bruselský server Politico.
Španělská média tento týden zaplnily komentáře varující před možností „Zeleného pochodu 2.0“, tedy opakováním situace z roku 1975, kdy Maroko prostřednictvím masové mobilizace civilistů převzalo kontrolu nad tehdejší španělskou Západní Saharou. Pro Španěly tak představa, že by Maroko mohlo zorganizovat anexi části území, není pouhou teorií.
Zelený pochod
Šlo o strategicky organizovanou masovou demonstraci v listopadu 1975, kterou koordinovala marocká vláda spolu s armádou s cílem donutit Španělsko k předání tehdejší španělské provincie Západní Sahara pod marockou kontrolu.
Do tehdejší Španělské Sahary vyrazilo více než 300 tisíc Maročanů, kteří požadovali, aby se Španělsko vzdalo kontroly nad územím, což se nakonec podařilo.
Podle španělských historiků tehdejší marocký král Hasan II. využil i slabosti vlády v Madridu. V té době byl dlouholetý španělský vládce Francisco Franco v kómatu a nacházel se v posledních dnech života, přičemž panovala nejistota o dalším směřování Španělska.
Podle historika José Luise Rodrígueze Jiméneze z Univerzity krále Juana Carlose v Madridu Maroko v roce 1975 využilo slabosti španělského státu, aby převzalo kontrolu nad Západní Saharou. Podobnou slabost podle něj současný marocký král Mohammed VI. vnímá i nyní a pokračuje tak v trendu, který se projevuje i v 21. století.
V roce 2002 například skupina marockých vojáků obsadila neobydlený španělský ostrůvek Perejil nedaleko Ceuty. Týdenní krize skončila až poté, co španělské speciální jednotky vojáky vytlačily.
Podobný scénář se odehrál i v roce 2021, kdy po náhlém stažení marockých pohraničníků překročilo hranici do Ceuty asi osm tisíc lidí.
Generální zkouška budoucí invaze
Podle Rodrígueze Jiméneze tehdejší i současný španělský premiér Pedro Sánchez v roce 2021 udělal chybu, když na incident reagoval tím, že Madrid přestal podporovat právo Západní Sahary na sebeurčení.
„Vláda se rozhodla jít Rabatu vstříc, aniž pochopila, že Maroko to vyhodnotilo jako projev slabosti. Není to náš přítel a má velký zájem využívat našich slabin,“ uvedl pro Politico. Dodal, že „to, co se stalo minulý týden, byla generální zkouška budoucí invaze. A Rabat si všiml, že Madrid nebyl schopen tento útok odrazit“.
Obavy místních
Obavy popisují i obyvatelé samotné Ceuty. Redaktorce Aktuálně.cz Veronice Rodriguez, která o situaci psala přímo ze španělské enklávy, sdělili, že jsou nervózní z možného opakování podobné situace.
Například Francisco, padesátiletý prodejce tabáku z Ceuty, řekl, že dokonce zvažuje prodej domu. „Už je toho moc, chci se odstěhovat do pevninského Španělska. Tady to přestává mít smysl,“ uvedl s odkazem na migrační vlnu z roku 2021.
Někteří lidé ale chtějí naopak vzdorovat. „Ne, tohle je naše země, náš domov. Přece se ho nevzdáme. Musí se to vyřešit,“ řekla serveru další obyvatelka Ceuty.
Španělské obavy navíc umocňuje strach, že tradiční spojenci v NATO – včetně Spojených států a evropských zemí – už nemusí být kvůli politickým sporům se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem plně spolehliví, píše Politico.
Ještě v roce 2022 tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Ceuta a Melilla spadají pod ochranu Severoatlantické aliance. Jenže od té doby se geopolitická situace změnila.
Trumpovo sbližování
Americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňoval některé závazky NATO a jeho vztahy se španělskou vládou jsou napjaté. Washington Madrid kritizuje mimo jiné za nízké výdaje na obranu a za jeho postoje k válce v Gaze i k válce v Íránu.
Obavy Madridu zesílily i kvůli rostoucímu vlivu Maroka v zahraničí. V posledních letech se totiž Rabat výrazně sblížil se Spojenými státy. V roce 2020 pak tehdejší prezident Donald Trump uznal marocké nároky na Západní Saharu výměnou za normalizaci vztahů mezi Marokem a Izraelem.
Minulý týden Trump toto uznání znovu potvrdil v prohlášení amerického velvyslanectví v Rabatu, které bylo zveřejněno právě ve chvíli, kdy migranti proudili do Ceuty. Maroko následně oznámilo, že po americkém prezidentovi pojmenuje jednu z hlavních dálnic.
