Zůna tak odpověděl na interpelaci místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky (ANO). Haratkovi podřízení pracovali na dvou projektech, které prověřovala Vojenská policie.
Vojenská policie podle Zůnovy odpovědi z minulého týdne shromáždila listinné a elektronické materiály, které se týkaly mimo jiné projektů Karel a Volby 2025. Zjistila, že úkoly vzešly od Haratka, který tak nerespektoval úlohu nižších stupňů velení a tyto činnosti byly navíc prováděny mimo plánovanou přípravu útvaru.
Vojenská policie podle Ekonomického deníku dospěla k závěru, že mohly být porušeny vojenské předpisy ve vztahu k zásadám velení a řízení, nikoho ale neobvinila a věc předala velení armády ke kázeňskému projednání.
Růžička podle Ekonomického deníku loni v srpnu kvůli projektům Karel a Volby 2025 podal trestní oznámení. Armáda podle něj sbírala informace na politiky. Tehdejší náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda politické strany nebo občany sledovala.
Informace od Růžičky tehdy Řehka označil za zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády.
Růžička plánované Haratkovo odvolání nepovažuje za dostatečné vyvození odpovědnosti. „Odvolání generála Haratka je sice prvním krokem, ale jde pouze o čištění následků, nikoli o vyvození plné systémové odpovědnosti,“ popsal pro Ekonomický deník.
Generální štáb se otázkám ohledně budoucnosti Radka Haratka na postu šéfa kybersil nechce konkrétně vyjadřovat.
„Personální změny jsou přirozenou a průběžnou součástí fungování Armády České republiky i jejích jednotlivých součástí. Informace týkající se personálních záležitostí však standardně veřejně nekomentujeme. V tuto chvíli proto nemůžeme k Vámi zmiňovaným spekulacím poskytnout bližší vyjádření,“ uvedla mluvčí Generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová.