Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.

Na nové voliéry si nosnice zvykají nedaleko Písku na jihu Čech. Můžou si vyletět na hřad, popelit se nebo projít. Původní klece má chovatel pár dní už úplně prázdné.

Z klecí se slepice do takových voliér obvykle nestěhují, bylo by to pro ně stresující. Navíc jsou pro chov ve volnějším prostoru speciálně vyšlechtěné. Ten je však finančně nákladnější, a to stavbou nových hal i náročnější obsluhou. Voliéry je potřeba několikrát denně procházet, hledat zanesená vejce nebo měnit podestýlku.

„Cena by měla být oproti chovu v obohacených klecí o patnáct procent nahoře. Tlak na cenu vajec tu je, my nejsme schopní dražší vejce uplatnit na trhu,“ říká místopředseda za nosnou drůbež z Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský.

„Z hlediska welfare zvířat jdeme dopředu, ale současně umožňujeme do republiky dovážet nekontrolované množství vajec z klecových chovů z jiných zemí,“ popisuje předseda představenstva Agromilu Emil Buřič.

Cena vajec není schopná konkurovat

Podle Drůbežářské unie teď tuzemští chovatelé prodávají vejce na českém trhu těsně nad náklady. Na dopad nového zákona upozornila i ministerstvo zemědělství. To se vyjádřilo, že „nemá nástroje k regulaci cen vajec ani objemu jejich dovozu“. „Ve spolupráci s profesními organizacemi však podporuje informovanost spotřebitelů a doporučuje upřednostňovat česká vejce,“ sdělil zástupce mluvčího.

Právě nejistý odbyt a tím i výdělek je jedním z důvodů, proč čeští zemědělci budou k novému roku chovat ve voliérách o pětinu nosnic méně než doteď v klecích. „Buď budou přestavovat, nebo nebudou chovat vůbec, protože se jim to nevyplatí,“ míní Mlázovský.

Ve velkochovu u Písku nyní staví další haly, aby se na minimálně stejný počet chovaných nosnic dostali během příštího roku. Někteří jejich odběratelé jsou totiž ochotní za dražší, ale česká vejce, zaplatit.

Mezi takové zákazníky patří třeba školní jídelna s více než dvěma sty strávníky. „Cena není vždycky rozhodující. Máme zaručenou čerstvost, doprava je rychlá a víme, že se s tím nemůže nic stát,“ zdůvodňuje vedoucí školní jídelny ZŠ Písek Pavlína Mašková. Za vejce si tak měsíčně připlatí dva až čtyři tisíce korun.

Novinkou je robotický kurník

Jídelna odebírá i z nedalekého chovu v robotickém kurníku. Do něj se vejde až pět set nosnic a díky solárním panelům a smart technologii sám doplňuje vodu, krmení a popojíždí po louce.

„Za den se posune zhruba o jednu svou délku. Znamená to, že nosnice jsou každý den na čerstvé ploše a čerstvé trávě,“ vysvětluje farmář Jindřich Šácha z Šácha Agro.

Před rokem jezdil na tuzemských loukách jediný, letos už je jich skoro třicet po celém Česku. Zájem o vejce přímo z pastvy se zvyšuje.

Vejce ze zahraničí nemusí odpovídat standardům

Ve spotřebě vajec je Česko soběstačné z 85 procent. Ze zahraničí se jen loni dovezlo skoro 0,75 miliardy kusů. Nejvíc z Polska. Výrazně ale vzrostl i počet vajec ze zemí mimo Evropskou unii.

Potravináři ale upozorňují na spornou kvalitu těchto vajec a drůbežáři na nerovné podmínky. Lepší cenu těch zahraničních Mlázovský vysvětluje kvalitou, která ale neodpovídá evropským standardům. Vejce třeba z Turecka či Ukrajiny podle Kamily Míkové z VŠCHT mohou být kontaminována pesticidy a chlorovanými uhlovodíky, protože neexistuje kontrola krmných směsí.

Kvalitu dovezených vajec a vaječných výrobků hlídá Státní veterinární inspekce, zvládne ale prověřit jen zlomek. Zaměřuje se přitom i na označování, původ nebo evidenci. Letos do konce října zkontrolovala 117 zásilek a našla tři pochybení. Čerstvá vejce byla v 55 prověřovaných zásilkách, z čehož čtyři přišly ze třetích zemí.

Vejce patří mezi takzvané super potraviny, obsahují množství živin. Rozdíl mezi těmi z volného chovu a z klecového je přitom minimální. Konkrétní nutriční hodnoty záleží hlavně na krmivu. Z něj se totiž do vajec dostávají prospěšné látky, ale i škodlivé – třeba zbytky antibiotik. V tuzemsku je spotřeba vajec vysoká, na každého Čecha jich připadá průměrně 238 ročně.

Share.