Opoziční hnutí STAN podpoří novelizaci sněmovního jednacího řádu, pokud nedozná větších změn, řekla místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Podle předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renaty Vesecké (Motoristé) má jednací řád zrychlit a zefektivnit práci poslanců. Hosty Nedělní debaty byli také předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.
Návrh na změnu jednacího řádu má zrychlit projednávání zákonů, počítá například s omezením řečníků při projednávání programu. Normu teď čeká schvalování ve třetím čtení.
Urbanová avizovala, že pokud jednací řád nedozná větších změn, STAN návrh podpoří. Později dodala, že hnutí normu podpoří, pokud se schválí dva pozměňovací návrhy. „Pokud projdou ty, o které velmi stojíme – to znamená, aby nebylo možné omezení faktických poznámek a dále aby nebylo přednostní právo pro předsedu sněmovny.“
„Jednací řád asi nezmění kulturu (sněmovny), o tom ani není. Jednací řád má zrychlit a zefektivnit řízení, které probíhá ve sněmovně – a k tomu si myslím, že dojde,“ dodala Vesecká.
„Věřím, že jednací řád projde, myslím, že je to odpracováno od minulého období poměrně poctivě,“ sdělila Decroix.
Obstrukce a absence
Koalice prosazuje změnu zejména kvůli obstrukcím opozice. Blokování některých zákonů kritizoval Okamura. „Už půl roku blokujete, aby občané měli dostupnější bydlení,“ prohlásil. Moderátor Dolanský upozornil, že úkolem opozice není prosazovat zákony koalice.
Urbanová s Decroix naopak kritizovaly absenci ministrů na interpelacích. Podle Decroix je politika založena na konfrontaci a diskuse nemá probíhat jen na papíře. S účastí ministrů na interpelací souhlasí i Okamura, ale dodal, že „minulá vláda rozhodně příkladem nešla“. „Je potřeba si připomenout, že fatální a opakované neúčasti na interpelacích odstartovala bývalá Fialova vláda,“ míní.
„Aktuální vláda by měla převzat zodpovědnost a nemluvit o tom, jak byla špatná naše vláda – takhle se nikam neposuneme,“ oponovala Decroix. „Jediné, co po vás chceme, je, že to budete dělat lépe, tak jak jste to chtěli po nás,“ dodala Urbanová. Podle Vesecké by absenci ministrů na interpelacích mohl pomoci vyřešit klouzavý mandát, který by vytvořil více času k vykonávání funkce šéfa resortu. To ale v tuto chvíli podle Ústavy není možné.
Státní příslušnost pachatelů
Tématem diskuse byl také návrh na povinné zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů. Podle Okamury bude předložený na jednání vlády nejpozději v létě. S jeho účinností počítá od 1. ledna 2027 v připomínkovém řízení, dodal. Zákon má podle něj zajistit transparentnost a bránit fámám v případě, že informace dostupná není.
O návrhu média informovala na konci května. „My dnes nevíme, kdo tu kriminalitu páchá, pak se objevují různé spekulace,“ řekl tehdy k návrhu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO). Podle důvodové zprávy k návrhu by policie tuto pravomoc neměla mít u všech pachatelů.
Ke konci loňského roku žilo v Česku podle předběžných dat Českého statistického úřadu citovaných organizací Člověk v tísni celkem 1 131 197 cizinců. Z nich 54 procent tvoří Ukrajinci, dále následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Loni policie stíhala asi 0,66 procenta Ukrajinců žijících v Česku a 1,86 procenta Slováků. Před začátkem plnohodnotné ruské války proti Ukrajině, která spustila migrační vlnu do Česka, byl podíl stíhaných Ukrajinců 0,88 procenta.
Vesecká uvedla, že návrh může mít pozitivní i negativní dopady. „Skutečně se může stát, že občané, pokud obdrží informace (…), budou přemýšlet v určitých averzích o nějaké národnosti,“ řekla. Na druhou stranu považuje za důležité, aby veřejnosti byly poskytované maximálně otevřené, objektivní informace.
Bývalá ministryně spravedlnosti Decroix uvedla, že fámy o kriminalitě cizinců vznikají i proto, že je podporují politici. „Bojím se, že v kontextu, ve kterém to přichází (…), směřujeme více k rozdělování společnosti než k tomu, abychom se snažili problémy řešit,“ dodala.
Podle místopředsedkyně sněmovny Urbanové návrh povede k tomu, že nějaký typ trestné činnosti bude přisuzovaný konkrétní skupině. „Nedíváme se na ta čísla (kriminality cizinců), ale najdeme si jednu skupinu, které můžeme zveřejněním i ublížit,“ doplnila.
Summit NATO a svoboda slova
Hosté hovořili také o svobodě slova a verdiktu soudu, který nepravomocně uložil SPD třímilionový peněžitý trest za nenávistné plakáty. V druhé části debaty byl tématem spor o zastupování Česka na summitu NATO.
Okamura trvá na tom, že by se prezident Petr Pavel neměl zúčastnit – připouští ale, že rozhodnutí bude na premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Vesecká dodala, že na důležitém summitu by měli zemi reprezentovat ti, kteří odpovídají za rozhodnutí v bezpečnosti a obraně – tedy předseda vlády.
Naopak podle Urbanové by vláda měla využít kompetencí, zkušeností a kontaktů hlavy státu. Decroix věří, že se stále může stihnout dohoda, podle ní je odpovědností premiéra, aby Česko navenek vystupovalo jako jednotný celek.
