Vláda v pondělí za účasti prezidenta Petra Pavla projednala novou koncepci armády, kterou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) schválila. Podle Pavla ale není koncepce realistická a neplní základní cíle. Dokument stanovuje priority rozvoje tuzemských ozbrojených sil do roku 2040. Česko podle koncepce v současnosti neplní sedmdesát procent závazků vůči Severoatlantické alianci. Dokument popisuje, že vojsko není dost početné, vyzbrojené a nemá dostatečné zásoby.
Babiš novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045 označil za nejdůležitější body pondělního jednání. Zopakoval, že armáda musí navyšovat počty vojáků, což se letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu.
„Strategickým cílem ve výstavbě armády do roku 2040 je především doplnit armádu připraveným a motivovaným personálem, modernizovat a posílit systém přípravy personálu, rozšířit schopnosti protivzdušné a protidronové obrany, naplnit cíle výstavby schopností NATO, adaptovat strukturu armády na model celkových sil, posílit schopnosti k obraně teritoria státu, zrychlit technologickou adaptaci, posílit spolupráci s průmyslem a provést digitální transformaci,“ shrnul ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), podle něhož jde o náročné cíle. Kabinet podle ministra vycházel z programového prohlášení.
Pavel již předtím uvedl, že se jednání vlády zúčastnil především kvůli dvěma projednávaným bodům, dlouhodobému výhledu pro obranu a zmíněné koncepci výstavby armády. Oba dokumenty považuje vzhledem k současné bezpečnostní situaci za zásadní.
„Koncepce výstavby armády do roku 2040 by měla mít za cíl plně bojeschopnou Armádu České republiky připravenou plnit úkoly nejen obrany našeho teritoria, ale i naše spojenecké závazky v rámci Aliance, které jsou vyjádřeny v systému obranného plánování takzvanými cíli výstavby schopností. Koncepce tak, jak je postavená, není v tomto ohledu realistická. Protože do roku 2040, tedy v poměrně dlouhém horizontu, neplní tyto základní cíle,“ domnívá se Pavel.
Prezident připustil, že vláda má vedle obrany a armády také jiné priority. Poukázal ale na to, že obdobným problémům čelí i spojenci, kteří přesto podpořili zvýšení obranných výdajů, aby jejich armády mohly plnit své úkoly. Nedostatky koncepce podle Pavla nejsou problémem samotné armády, která vychází z prostředků a peněz přidělených politickou reprezentací. „Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země,“ dodal prezident.
Hlaváč představil priority koncepce
Náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč představil novou koncepci na tiskové konferenci. „Popisuje schopnosti, které chceme budovat vzhledem k operačnímu prostředí na současném bojišti a vzhledem ke změně bezpečnostního prostředí,“ shrnul na úvod její poslání a dodal, že „nejde o nákupní košík“. Rovněž upozornil, že dokument je také zadáním pro koncepce nižšího řádu v rámci armády.
Mezi prioritami výstavby armády vyzdvihl doplňování personálu a rozšiřování schopnosti protivzdušné obrany státu. Vyjmenoval také pět rizik, které koncepce pojmenovává: vznik bezprostřední bezpečnostní krize, technologické zaostání za protivníkem, nedostatek personálu, nejistota dodávek a inflační tlaky, nestabilita zdrojů a diskontinuita strategických priorit.
Hlaváč také podrobněji okomentoval, že Česko aktuálně neplní 70 procent závazků vůči NATO. Doplnil, že polovinu z nich tuzemsko neplní částečně a polovinu vůbec. Má to podle něj dva důvody. Za první z nich označil dlouhodobé podfinancování armády. Tím druhým je podle něj obrovský nárůst požadovaných schopností ze strany Aliance, zejména u prostředků protivzdušné obrany. „Dokážu si představit, že už v roce 2030 budeme výrazně jinde,“ vyjádřil naději.
Předchozí koncepci výstavby armády do roku 2035 schválila v roce 2023 vláda Petra Fialy (ODS). Dokument počítal do roku 2030 s dosažením počtu nejméně třiceti tisíc vojáků z povolání a deseti tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nový návrh zvyšuje cíl pro profesionální vojáky na nejméně 32 tisíc ve stejném termínu.
Dokument podle agentury ČTK počítá také se zkrácením náborového procesu na třicet dnů a vytvořením kapacit pro každoroční přijetí nejméně tří tisíc profesionálních vojáků a tisícovky záložníků. Na začátku letošního června měla armáda přes 25 700 vojáků z povolání a více než pět tisíc příslušníků aktivní zálohy.
Armáda plánuje posílit nábor
Koncepce řadí nedostatečné personální obsazení mezi slabiny armády. Spolu s nedostatky ve výzbroji, zásobách a infrastruktuře podle dokumentu omezuje její schopnost včas nasadit a dlouhodobě udržet požadované síly. Armáda proto plánuje posílit nábor, zlepšit kariérní rozvoj vojáků a vytvářet podmínky, které by omezily předčasné odchody zkušeného personálu.
Prioritou má být doplňování jednotek s nejvyššími požadavky na připravenost a získávání odborníků v oblasti velení a řízení, kybernetických a vesmírných schopností, bezosádkových systémů, logistiky a zdravotnictví. Náborový proces chce armáda digitalizovat, zjednodušit a zkrátit na třicet dnů. Plánuje také rozšířit spolupráci se středními a vysokými školami včetně stipendijních programů. Prostřednictvím různých forem vojenského vzdělávání má ročně připravovat 350 až 450 důstojníků.
Dokument předpokládá rovněž rozvoj systému odměňování, benefitů a podpory bydlení. Ve spolupráci s městy chce armáda rozšiřovat bytový fond ve vybraných posádkách, síť služebních bytů a dětských skupin. Opatření mají přispět k dlouhodobému setrvání vojáků ve službě a omezování jejich předčasných odchodů. Koncepce zároveň počítá s rozvojem všeobecné zálohy a širším využitím odborných schopností civilního sektoru pro doplňování personálu a obnovu sil v případě konfliktu.
V úterý server Deník N upozornil na rozpor mezi dříve vyčíslenými potřebami armády a cíli nové koncepce. Armáda podle webu dříve vyčíslila, že pro splnění aliančních cílů výstavby schopností by potřebovala 37 500 vojáků, tedy o 5500 více, než stanovuje nová koncepce. Plánovaný počet kritizoval také premiér Babiš, připomněl server.
Plánované financování zpomalí rozvoj části schopností
Z koncepce podle agentury ČTK vyplývá také to, že financování české armády plánované do roku 2030 zpomalí výstavbu střední mechanizované brigády, zavádění bezosádkových systémů i rozvoj protidronové obrany. Omezený rozpočet zároveň neumožní v nejbližších letech odstranit všechny dlouhodobé nedostatky v zásobování. Zásoby vojenského materiálu přitom podle dokumentu vystačí pouze na několik týdnů bojové činnosti, u některých druhů materiálu dokonce jen na několik dnů.
Koncepce počítá s tím, že do roku 2029 bude rozpočet ministerstva obrany činit nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Od roku 2030 má postupně růst až na 3,5 procenta HDP v roce 2035. Armáda má podle dokumentu využívat přibližně 75 až 80 procent rozpočtu ministerstva obrany. V první, krátkodobé etapě, má armáda hospodařit přibližně se 790 miliardami korun. Vzhledem k rozsahu dlouhodobě nahromaděných nedostatků a rostoucím požadavkům na vojenské schopnosti však tento finanční rámec umožní do roku 2030 pouze omezený rozvoj vybraných schopností.
Česko podle dokumentu neplní 70 procent cílů výstavby schopností NATO, přičemž u zdrojově nejnáročnějších zaostává o pět až deset let. Tento deficit omezuje schopnost české armády plnit úkoly kolektivní obrany. „Často se mluví o takzvané těžké brigádě. Ale ono to už není jen o těžké brigádě. Je to i střední brigáda, protivzdušná obrana, něco, čemu se v armádě říká Host Nation Support. To znamená podpora spojeneckých jednotek, které se přesouvají přes české území. To jsou zásadní věci, které armáda má splnit a v tuhle chvíli na to úplně připravená není,“ poznamenal redaktor ČT Milan Brunclík.
Peníze budou v nejbližších letech soustředěny téměř výhradně na už smluvně zajištěné projekty, zejména v oblasti nadzvukového letectva, protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu a těžké brigády. Ostatní projekty, včetně podpůrných nákupů nezbytných pro operační nasazení hlavních zbraňových systémů, se budou uskutečňovat výběrově podle dostupnosti peněz.
Dokument rovněž upozorňuje na to, že omezené financování zasáhne budování infrastruktury pro přijímané vojáky, pořizované zbraňové systémy a místa velení.
Komplexnější rozvoj armádních schopností je podle koncepce plánován až v dalších etapách. Jeho uskutečnění však závisí na postupném navyšování obranného rozpočtu. Dokument současně upozorňuje na to, že odložení výraznějšího růstu výdajů až za rok 2029 je v rozporu s cíli fiskálně-strukturálního plánu Česka, který pro toto období předpokládá konsolidaci veřejných financí. Naplnění finančního rámce koncepce si proto pravděpodobně vyžádá revizi fiskálních opatření.
Výdaje ministerstva obrany podle střednědobého výhledu státního rozpočtu mají v roce 2027 činit přibližně 190,9 miliardy korun, v roce 2028 vzrůst na 211 miliard korun a v roce 2029 na 221,8 miliardy korun.
Bartošek hovoří o „materiálu bez ambicí“
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek z opoziční KDU-ČSL označil zprávu, že Česko neplní zhruba sedmdesát procent aliančních cílů v oblasti vojenských oblastí, za „velmi vážnou“ až „alarmující“.
„Materiál bych rozdělil do dvou oblastí. První je analýza stávajícího stavu, která je pravdivá. A potom ten výhled do budoucna. Zpráva víceméně hovoří o tom, že v případě konfliktu v současné době naše armáda nedisponuje dostatečnou zásobou munice, střel a ani vojáků. A na tento konflikt nejsme připraveni,“ sdělil s tím, že armáda byla dlouhodobě podfinancována bez ohledu na to, kdo měl většinu v Poslanecké sněmovně.
Osobně prý čekal, že nový materiál bude ambiciózní a vnitřní dluh, který armáda má, dorovná. „Ale víceméně je to z mého pohledu materiál bez ambicí, spíše udržovací. Absolutně nereflektuje zhoršující se bezpečnostní situaci kolem nás,“ míní Bartošek, podle něhož v dokumentu chybí větší zohlednění dronů, protivzdušné obrany, systémů rušení, systémů velení či digitalizace bojiště. „To jsou všechno věci, které já osobně v tom materiálu postrádám,“ dodal.
Financování neodpovídá ambicím, míní Flek
Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) se domnívá, že celá věc má dvě roviny. „Je důležité říci, že jsou tam dvě roviny. První rovina je dokument jako (…) záležitost, kterou vypracovala Armáda České republiky. To znamená směřování armády do budoucna, do roku 2040 (…). Ale druhá závažnější věc je návaznost na financování. A teď jde o to, že když si tyto dvě věci spojíme, tak nejdou do sebe,“ je přesvědčen Flek.
Sám prý na ministra obrany Zůnu tlačil, aby byla nejprve vypracována koncepce a poté na ni navázal rozpočet na rok 2027.
„Bohužel se tomu tak nestalo a nyní vidíme, že koncepce, která je vypracovaná, má vysoké ambice. A řekněme takové ambice, jaké by měly být. S tím já naprosto souhlasím, ať už je to dobudování brigád, ať už je to plnění Capability Targets (cíle výstavby schopností), ať je to náborová věc,“ doplnil Flek s tím, že financování tomu ale hrubě neodpovídá.
Podle Šedivého armáda ve čtyřletém horizontu nemůže provést modernizační programy
„Ten dokument je napsaný dobře, správně. Jsou tam definovány hrozby, rizika, jsou tam definovány cíle výstavby, co k tomu armáda potřebuje,“ myslí si bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Koncepci hodnotí lépe než předchozí. Za zásadní problém však označil nahromaděný deficit armády a nedostatečné prostředky, tedy peníze na jeho odstranění i další rozvoj.
Podle Šedivého totiž plánovaný rozpočet armádě zásadní rozvoj neumožní. „Armáda České republiky v horizontu čtyř let bude dostávat pouze dvě procenta HDP, kterými de facto nemůže provést některé zásadní modernizační programy, natož aby pokračovala v rozvoji. Čili (…) armáda bude po ta léta stagnovat a bude se věnovat jen těm velkým projektům, které byly podepsány a budou se teprve realizovat,“ domnívá se.
Plánované financování podle Šedivého nestačí na souběžné dokončení mechanizovaných brigád, modernizaci jejich zabezpečení a rozvoj vzdušných sil včetně protivzdušné, protiraketové a protidronové obrany. Za mylnou považuje představu, že pozdější navyšování rozpočtu umožní všechny odklady dohnat. „Armáda potřebuje mít dlouhodobý, stabilní výhled ve všech segmentech, včetně financování,“ zdůraznil.