Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
Novým náčelníkem generálního štábu by se měl v létě stát Miroslav Hlaváč, ve funkci vystřídá Karla Řehku. Nominaci Hlaváče schválila vláda, ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) pro něj však nehlasoval, ve funkci si prý dokáže představit vhodnějšího kandidáta.
Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu, náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Šťastný uvedl, že hlasování v rámci vlády bylo naprosto jednoznačné, že kromě jediného člena kabinetu byli všichni pro.
Moderátorka Peroutková připomněla, že podle předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury nebyl Hlaváč preferovaným kandidátem hnutí. Proto prý ministr Zůna hlasoval proti. Fiala zopakoval, že šlo o rozhodnutí kolektivního orgánu vlády. Zůna i Hlaváč spolu prý budou spolupracovat a povedou armádu „k něčemu lepšímu, než to bylo například v minulém volebním období“.
Zůna podle Fialy nehlasoval proti Hlaváčovi, ale proti „způsobu“. Přiblížil, že prezident Petr Pavel, ministr Zůna a náčelník generálního štábu Řehka se shodli na čtyřech jménech, která pokládali za nejlepší kandidáty. Měla prý probíhat diskuse o těchto kandidátech, k níž nedošlo. „Pan premiér přišel – a má na to právo – navrhl svého kandidáta, vláda ho zvolila,“ dodal Fiala.
Moderátorka se tázala, zda je v pořádku to, že ministr dopravy Ivan Bednárik a ministr zemědělství Martin Šebestyán (oba za SPD) volili jinak. Fiala opáčil, že to je jejich svobodné rozhodnutí a nemá s tím problém.
„Kdyby to nebylo vážné, tak je to komické, co tady slyšíme,“ reagoval Vondra. „Tohle je pro ministra obrany Zůnu na ručník. Já bych dal okamžitě rezignaci,“ pokračoval. Podle něj neexistuje jiné čestné řešení pro politika, než okamžitě rezignovat. Pozastavil se nad tím, jak může fungovat kooperace, když hlasuje „jako že nevěří svému nejbližšímu spolupracovníkovi, což je náčelník generálního štábu“.
Hřib prohlásil, že Zůna by byl „asi celkem dobrý ministr, kdyby mu do toho SPD nezasahovalo“. Volbu označil za nešťastnou, když ministr hlasuje proti. „Kdyby se aspoň zdržel, tak ještě by se to snad možná nějak dalo, ale hlasovat proti volbě člověka, se kterým bude neustále v kontaktu, bude s ním spolupracovat, pravidelně se budou setkávat, to skutečně není dobré,“ uvedl.
Připadá mu „bizarní“ snaha Fialy obhájit situaci, která je prý neobhajitelná. Myslí si, že Zůna je odborník, SPD se jej dle Hřiba snaží „neustále cenzurovat“.
Šťastný podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. U každého z kandidátů prý Zůna předložil životopisy, představil je a vedla se o tom debata. Věřil prý názoru předsedy vlády, který měl prioritu a hlasoval tak.
Zhoršení odhadu růstu české ekonomiky
Česká národní banka (ČNB) i Evropská komise zhoršily odhad letošního růstu české ekonomiky. Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že ekonomika poroste pomaleji, a že úrokové sazby klesat nebudou. Zdůraznil, že pokud zadlužování a množství peněz v oběhu poroste „více, než by bylo zdrávo“, tak se centrální bankéři nebudou zdráhat sazby zvýšit.
Michl také zkritizoval vládní hospodaření s vysokými deficity státního rozpočtu, které se v poslední době zvyšují. „Myslím si, že národní banka byla v posledních letech vedena dobře, že se podařilo držet inflaci dole,“ reagoval v Nedělní debatě Šťastný. Vyjádření Michla o tom, že „zdrtí českou ekonomiku“, vnímá spíše jako politické.
Hřib navázal, že by Česko mělo co nejdříve přijmout euro. „Tím by se vyřešila spousta záležitostí a mimo jiné by se zlevnila obsluha státního dluhu, která teď přesahuje sto miliard korun ročně,“ prohlásil. Přijetí eura by dle Hřiba také snížilo lidem úroky na hypotékách, podotknul však, že by euro nevyřešilo všechno.
Vondra uvedl, že Michl „konečně pochopil, co je úlohou centrální banky – to znamená dbát na to, aby nám nevyskočila inflace“. Europoslanec připojil, že nyní podle něj nepochybně hrozí inflace, ale i stagflace. „Má to různé souvislosti, uzavření Hormuzu a podobně. Pokud nezkrotíme inflaci, tak na euro můžeme zapomenout,“ dodal.
Souhlasil s Hřibem v tom, že „rozhazovačná politika, kterou tady (premiér) Andrej Babiš (ANO) chystá s různými mimorozpočtovými fondy, to je samozřejmě cesta do pekel“.
Moderátorka Peroutková podotkla, že guvernér Michl je bývalým Babišovým poradcem. Podle Fialy žádná vláda za posledních x let schodky nesnižovala. K debatě o euru uvedl, že kdyby jej Česko mělo, nemohlo by dělat vlastní měnovou politiku a nemůže nastavovat vlastní úrokové sazby, protože prý bude závislé na tom, co sem pošle Evropská centrální banka.
„Pokud by opravdu inflace stoupala nahoru vysokým tempem, tak je důležité tomu zabránit, a to je právě pozice centrální banky,“ prohlásil Fiala. Vondra připojil, že Michlova slova byla jasným vzkazem vládě.
„Některé věci se vám podaří měnit – protože na ně máte vliv – hned, některé věci budou trvat nějakou dobu, protože musíte přijmout nějaké zákony,“ uvedl Šťastný. Peroutková připomněla interpretaci Michlova výroku, kterému se nelíbí vládní zadlužování. Šťastný oponoval, že Česko „brutálně zadlužily“ vlády před nimi.
Zmínil, že existuje velké množství mandatorních výdajů, které prý „není snadné změnit“. „Pokud nechceme lidem snižovat důchody, státním zaměstnancům brát peníze, pokud chceme, aby nám fungovalo školství, zdravotnictví, sociální péče, tak na tyto peníze sáhnout nemůžeme. Co můžeme, je investovat,“ pokračoval Šťastný.
Fiala uvedl, že nižší schodky jsou složitá věc, nicméně jde o „cíl, na který musíme tlačit“. „Měli bychom vytvořit nějaký střednědobý koncept konsolidace veřejných financí, kdy se schodky budou snižovat,“ řekl. Cíl je podle něj být v příštím rozpočtu pod hranicí 310 miliard korun, což je schodek státního rozpočtu na letošní rok.
