Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
Představte nám stanici, kterou plánujete.
Vesmírná stanice Starlab, kterou stavíme, je opravdu mezinárodní, ale tentokrát místo o spolupráci států půjde o kooperaci společností, které jsou ve svých oborech nejlepší. A na nich tuto mezinárodní spolupráci stavíme. To tedy znamená, že lidská přítomnost na nízké oběžné dráze Země bude pokračovat stejně, jak ji od svého začátku zajišťovala Mezinárodní vesmírná stanice.
A těšíme se na to, co nám budoucnost přinese. Dosáhli jsme určitých vytyčených cílů ohledně kontrol a revizí našich návrhů a partnerství, která jsme získali. Ale těšíme se nejen na to, co to bude znamenat pro ambice v průzkumu vesmíru, které má NASA nebo jiné agentury; ale i na to, co to přinese průmyslovým odvětvím, jako jsou materiálová věda, polovodiče, medicína, farmacie a rovněž na řadu dalších věcí, které se dají provádět v mikrogravitaci, ale na Zemi ne.
A těšíme se i na to, že vědecké objevy, které máme díky práci na ISS, využijeme a posuneme na další úroveň.
Timothy Lennart Kopra je bývalý vojenský letec, od července 2000 astronaut, člen oddílu astronautů NASA. V červenci 2009 se poprvé dostal do vesmíru na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedice 20, od prosince 2015 do června 2016 pracoval na ISS podruhé, tentokrát jako člen Expedic 46 a 47.
Zdroj: NASA
Kdy očekáváte, že vaše stanice odstartuje?
Plánujeme, že bude vynesená do kosmického prostoru v roce 2029. Máme smlouvu se společností SpaceX, že nám ji vynese její raketa Starship. A to, co je na této úplně nové raketě skutečně inovativní a přelomové, je, že naši stanici můžeme vynést při jediném startu, a tak získat dvě třetiny vědecké a výzkumné kapacity, které má americká sekce Mezinárodní vesmírné stanice. Takže pro lidské lety do vesmíru vypadá budoucnost opravdu dobře.
Tím pádem potřebujete, aby Starship byla provozuschopná. Myslíte, že je na správné cestě?
Je na správné cestě a my také. Myslím, že se přesně v tu správnou chvíli naše cesty protnou. Máme velkou důvěru v jejich i naše schopnosti dostat se na nízkou oběžnou dráhu.
Může vaše plánovaná vesmírná stanice nabídnout něco, co jiné nedokážou?
Zajímavé je určitě to, že od začátku tam můžete mít čtyřčlennou posádku na dlouhodobých misích a pak další lidi, jejichž pobyty se s ní budou překrývat. Takže celkem můžeme mít v jeden okamžik na stanici až osm lidí. Dlouhodobé pobyty pro hlavní posádku a krátkodobé pro ostatní. A to tím pádem znamená, že tak dokážete dělat hodně zajímavé práce, která splňuje požadavky a cíle NASA, ale kterou pak můžete převést do výroby. A tím, že půjde o stanici, která bude vynesená při jediném startu, tak to znamená, že pak můžete s mnohem nižšími náklady vynést i druhou nebo třetí.
Ale myslím, že ať už já nebo i řada dalších fanoušků průzkumu vesmíru si přivykla na rozměry Mezinárodní vesmírné stanice.
To ano.
Myslíte si tedy, že ať už vaše vesmírná stanice nebo ona v kombinaci s dalšími, které také budou vyneseny, budou schopné pokrýt úkoly, které aktuálně provádí ISS?
Myslím, že ano. A domnívám se, že dokáže mnohem víc. Mezi výhody toho, že máte komerční vesmírnou stanici – místo takové, která je vládní – patří třeba to, že autorská práva, intelektuální vlastnictví patří konkrétnímu zákazníkovi, a ne vládě, která se o to musí dělit. Takže s komerční vesmírnou stanicí máme mnohem větší manévrovací prostor, díky kterému můžeme s firmami spolupracovat efektivněji. A také naše stanice je stavěná s konkrétními cíli. Na rozdíl od ISS, která je určitě skvělou ukázkou vědy, ale nemá konkrétní cíl, musí být všestranná. Takže jsme si vzali různá ponaučení z ISS a použili je k tomu, co teď připravujeme. A díky nim chceme vše vylepšit, zefektivnit a posunout dál.
Očekáváte, že se objeví i nějaký nástupce ISS, který bude spravován vládami?
Myslím, že budoucnost letů na nízkou oběžnou dráhu země bude opravdu mezinárodní spoluprací – což je důvod, proč máme společný projekt s americkou společností Voyager, evropským Airbusem, japonskou Mitsubishi, kanadským MDA Space nebo evropskou společností Space Application Services. Takže tak to opravdu bude v mnoha ohledech mezinárodní stanice.
A jsou tu oblasti, ve kterých je podle vás ISS dál jedinečná? A že nabízí firmám nebo vládním agenturám něco, co vaše stanice nedokáže?
Ne, to si opravdu nemyslím. Mezinárodní vesmírná stanice byla vytvořená a postavená v 90. letech minulého století a v první dekádě nového tisíciletí. Už je opravdu zastaralá, a proto se NASA rozhodla ji nechat v roce 2030 shořet v atmosféře. Už je opravdu čas se posunout dál, v hodně aspektech je ISS už zastaralá – posádka například tráví velkou část svého času údržbou, takže je čas začít od začátku a zaměřit se na vědu a obchodní aspekty.
