Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
„Toto je zcela nová situace,“ upozornil předseda ČMKOS Josef Středula. „Minulou vládu jsme kritizovali, že první jednání o platech bylo 10. 7. Dnes už jsme v srpnu a žádné jednání zatím schváleno nebylo. To nepovažuji za správné,“ řekl.
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) je na jednání čas. „V tuto chvíli ještě vyčkáváme, protože ještě ani nevíme, jak se bude pohybovat další makroekonomická predikce, ta bude tuším v září,“ sdělil. „Bezesporu to bude součástí jednání v průběhu září, kdy se vyjednává rozpočet na vládě,“ dodala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Jednání vázne i podle opozice. „Především by vláda měla komunikovat, měla by jednat, myslím si, že to je základ, určitě je chybou, pokud vláda s odbory nekomunikuje,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová.
SPD: Přidání by nemělo být plošné
Podle zástupců koaličního hnutí SPD by přidání od příštího roku nemělo být plošné. „Někdy by platy navýšeny být měly, nemyslím si, že by to mělo být úplně plošné. Ale určitě třeba u těch nepedagogických pracovníků nebo nelékařského personálu v nemocnicích, tam je to podfinancované dlouhodobě,“ uvedl člen rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
S tím odbory nesouhlasí a požadují plošný nárůst výdělků. Argumentují tím, že inflace dopadla na všechny zaměstnance bez ohledu na náplň jejich práce. „Nejhorší zpráva je, kdyby vláda se snažila někoho trestat za něco, co nezpůsobil. A to se v oblasti platů týká všech. Přece nemůžeme selektovat hasiče a oddělit ho od jiného civilního zaměstnance. Rozhodně musí být nad dvě procenta a musí to být výrazně nad dvě procenta,“ řekl Středula.
Naposledy platy stouply v dubnu. Umělcům a dalším lidem v nejnižší tabulce šlo do tarifů devět procent navíc. Podle odborářů to ale nedorovnalo reálný propad příjmů z posledních let.
Podobný pohled má i koncertní mistr violoncell Martin Ondráček, podle něj jsou platy lidí v kultuře nízké. Spolu s úředníky nebo školníky patří mezi nejméně odměňované skupiny. S penězi vyjde jen díky tomu, že je koncertním mistrem.
V Karlovarském symfonickém orchestru hraje už patnáct let. „Já jsem jeden z mála v orchestru, tím, že zastávám jednu z nejvyšších funkcí. Nástupní plat do orchestru je 35 tisíc hrubého. Což v dnešní době opravdu je základ na pokrytí těch nejzákladnějších potřeb,“ vysvětlil Ondráček. Proto někteří z jeho kolegů učí v základních uměleckých školách nebo mají jiné druhé zaměstnání.
Podle odborářů je nutné vedle aktuálního navýšení jednat i o podobě odměňování do budoucna. Zástupci svazů opakovaně upozorňují na to, že se kvalifikované pracovníky nedaří získat a udržet.










