Ministerstvo zdravotnictví aktuálně jedná s lékaři o změnách hned v několika programech včasného záchytu některých typů rakovin. Platit by měly už od příštího roku. Nejvýrazněji by se měl proměnit screening rakoviny děložního čípku. Odborná společnost ale ještě bude k návrhu uplatňovat připomínky. Na preventivní kolonoskopie by se zase měly zkrátit čekací lhůty.
Na jednotce intenzivní péče se Irma Vokounová stará i o pacienty po operaci nádoru tlustého střeva. Teď ještě s o něco větším pochopením – loni se totiž stejná diagnóza potvrdila i u ní. „Mně bylo minulý rok padesát, šla jsem na preventivní prohlídku, kde mi paní doktorka dělala i okultní test a ten byl pozitivní. To byl trošku šok,“ přiznává zdravotnice.
Nádor potvrdila i kolonoskopie. Protože na něj ale lékaři přišli včas, stačila u Vokounové operace bez chemoterapie.
Od letošního roku mají na preventivní vyšetření nárok už pětačtyřicátníci. Ministerstvo chce, aby ho od ledna pracoviště dělala nejdéle do 90 dnů po pozitivním testu na krev ve stolici. To teď nesplňují v průměru tři kraje.
„Nejde ani o to, že by se ten nádor nějak vyvinul, ale spíš o to, že čím déle trvá, než se pacient na kolonoskopii po pozitivním testu dostane, tím méně lidí přijde,“ vysvětluje předseda Komise pro program screeningu kolorektálního karcinomu Štěpán Suchánek.
V táborské nemocnici pacienti bez potíží čekají v průměru čtyři měsíce. Dojíždí sem i z okolních krajů. „Všechna pracoviště v Česku jsou v současné době přetížena,“ tvrdí gastroenerolog z tohoto zařízení Lukáš Štrincl.
Podle ministertva je to i proto, že část lidí jde na opakované vyšetření dřív, než na něj má nárok. To se má od příštího roku striktněji vymáhat.
Rakovina děložního čípku
Pokud jde o screening rakoviny děložního čípku, tak jeden ze stěrů pojišťovny ženám platí už nyní – ale pouze třikrát za život. Speciální stroj pak ve vzorcích zjišťuje přítomnost viru HPV, který znamená riziko. „U této metody HPV testu očekáváme větší citlivost než u cytologie, udává se až 98 procent,“ říká onkogynekolog Lukáš Dostálek.
U cytologie je spolehlivost zhruba poloviční. Na ni teď mají nárok ženy každý rok. Ministerstvo navrhuje od příštího roku upřednostnit právě HPV testy. „Ten test uděláme kdykoliv, kdy jste ho neměla v předchozích pěti letech. Gynekologické kontroly zůstávají beze změny,“ nastínil poradce ministra zdravotnictví Tomáš Hauer.
Tedy každý rok. „Navržený systém bude vhodný pro ty, které nechodily každoročně, naším cílem je nezhoršit situaci těch žen, které se desítky let edukovaly,“ zmínil předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Rakovina plic
Co se týče screeningu rakoviny plic, tak letos končí pětiletý pilotní projekt. Silné kuřáky do programu doteď oslovovali praktičtí a plicní lékaři. „U praktických lékařů evidujeme, že z téměř padesáti tisíc oslovených téměř polovina odmítla do programu vstoupit,“ poznamenal vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk.
Stát chce ale v projektu pokračovat. Od příštího roku by tak mohli pacienty oslovovat i lékaři dalších odborností – třeba kardiologové nebo stomatologové.
V roce 2024 lékaři v Česku diagnostikovali víc než 102 tisíc zhoubných novotvarů. Přes 27 tisíc pacientů na nějaký druh rakoviny zemřelo. Nejčastěji se objevuje nějaký zhoubný nádor kůže – předloni to bylo skoro 35 tisíc případů. Následují novotvary prostaty, tlustého střeva a konečníku – a plic.
Screeningové programy mají nemoc odhalit v časném stadiu – v případě rakoviny střeva na ně přišlo přes 30 procent lidí z cílové skupiny. Vyšetření prsu absolvovalo skoro 60 procent žen a nový program záchytu karcinomu prostaty asi 236 tisíc mužů.
Kromě onkologických screeningů se v tuzemsku provádí taky celoplošný laboratorní novorozenecký screening, který umožňuje odhalit dvě desítky vážných nemocí.
Nečekaný telefonát
Ten pomohl i Malvíně, která se narodila Sandře Nobstové. Z porodnice odcházely obě s tím, že je vše v pořádku. Potom ale přišel nečekaný telefonát od praktické lékařky, že testy něco odhalily. Další vyšetření potvrdilo vážnou poruchu imunity, konkrétně život ohrožující onemocnění SCID. Malvína tak musela ve třech měsících podstoupit transplantaci kostní dřeně.
„My tomu říkáme znovuzrozeniny. A slavíme to každý rok jako oslavu života,“ vypráví Nobstová. Zásadní roli v tomto případě přitom sehrál právě včasný záchyt. Screening se provádí odběrem malé kapky krve z paty dítěte krátce po narození.
Onemocnění SCID se stalo součástí plošného novorozeneckého screeningu na začátku roku 2024. Tehdy došlo k zatím poslednímu rozšíření o další dvě nemoci. Aktuálně dokáže tento screeningový program včas zachytit už zmíněné dvě desítky vzácných chorob.











