Čínskou společností zmítá několik problémů. Tamní populaci ovlivňuje například nezaměstnanost mladých lidí, kteří si mnohdy i po vystudování vysoké školy nemohou najít práci. Číňané ale vnímají také nedostupnost bydlení či sociální rozdíly, případně korupci, proti které údajně bojuje tamní vládce Si Ťin-pching. Podle sinoložky Simony Fantové Peking, který sám kritizuje USA za jejich problémy, má přitom obdobné starosti v domácí politice. V 90′ ČT24 hovořila i o reflexi setkání lídrů Číny, Ruska a Spojených států na summitu APEC.
Fantová zmínila, že trojstranné jednání v Šen-čenu mezi čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem, ruským vládcem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem bylo v čínských médiích velice sledované. Pozornost byla věnována třeba tomu, jakým způsobem přijal Trumpa a jak se choval k Putinovi, z čehož podle ní Putin „nevyšel dobře“.
Čínská média si podle ní v poslední době všímají toho, že USA jsou nyní „chaotické“ nebo že nemusí „vždy ve všem ekonomicky prosperovat“. Sám sebe pak Peking prezentuje jako velmoc, která je silná a má být „stabilitou ve světovém řádu“.
Krize v čínské společnosti
Fantová také zmínila, že všechny problémy, které Čína kritizuje u Spojených států, má sama v zásadě doma. „Některé z nich ještě mnohem výraznější, takže velikým problémem je třeba korupce,“ dodala s tím, že si je toho Si vědom, veškeré své čistky proto označuje za kampaň proti korupci.
Běžní Číňané vnímají i stárnutí populace či nezaměstnanost mladých ve velkých městech. „Lidé, kteří přichází z elitních univerzit, tak nemohou najít práci, takže nezaměstnanost mladých je aktuálně třeba kolem osmnácti procent. A to trvá už pomalu roky,“ připojila Fantová.
Mezi částí mladé generace se pak šíří fenomén, kdy lidé rezignovali na kariéru, rodinu či na vlastní bydlení. Podle Fantové je to velmi rozšířené. Častým tématem na sociálních sítích je dle ní „být dítětem na plný úvazek“ – tedy návrat domů, kdy se lidé nechají živit svou rodinou výměnou za péči o příbuzné. Naproti tomu však stojí předchozí investice do vzdělání.
Režim podle sinoložky tyto termíny cenzuruje. Řešení se zatím nenabízí, neboť nezaměstnanost mladých je v zásadě konstantní.
Neprosperující střední třída
Lidé také registrují problematickou realitní bublinu a s tím spojenou nedostupnost bydlení či další ekonomické problémy. „Vnímají to, že v Číně střední třída stále není moc výrazná, takže lidé výrazně nebohatnou, což je vina čínského státu, protože on konzumaci vlastních obyvatel hodně omezuje, nebo minimálně nepodporuje,“ pokračovala.
Společností rezonuje i sociální systém, který byl vymodelovaný ještě podle sovětského vzoru, který registruje obyvatelstvo podle původu z vesnice nebo města. Podle místa původu jsou lidé omezeni na to, zda se mohou stěhovat či nikoliv. Ovlivňuje to i dostupnost vzdělání pro děti či pobírání sociálních výhod, což ovlivňovalo levnou pracovní sílu z venkova.
„Čínská lidová republika chce kontrolovat pohyb obyvatel. Bojí se toho, že by třeba všichni chtěli najednou bydlet ve městech, která jsou prosperující,“ vysvětlila Fantová. Obavy v komunistických orgánech podle ní panují také z toho, že kdyby jim daly svobodu, nebude už tak snadné je „řídit“.
