Na fasádu domu v Minoritské ulici v centru Brna se po více než 80 letech vrátil nápis Stern. Kdysi lákal kolemjdoucí do obchodního domu s porcelánovým a skleněným zbožím židovské rodiny Sternových. Jejich potomci se nyní v Brně setkali s příbuznými rodin Wittal a Stiassni. Před druhou světovou válkou žily všechny tři rodiny v jedné ulici. Do jejich osudů ale zasáhl nástup nacismu.
Historii domu v Minoritské ulici v centru Brna dosud připomínal letopočet na fasádě a také kopie staré pohlednice u vchodu do domu s číslem 10. Na zašlou slávu obchodního domu Stern teď bude kromě vybledlé reprodukce upozorňovat i obnovený nápis na fasádě.
„V přízemí toho domu se nacházel obchod Sternových, který se specializoval na obchod se sklem a porcelánem,“ řekl historik a radní Jihomoravského kraje Michal Doležel (KDU-ČSL). Po nástupu nacistů v roce 1939 rodina o majetek přišla. Původní nápis odstranil za protektorátu nový správce domu. Jméno Stern se tak na fasádu vrátilo po více než osmdesáti letech.
Slepit pomyslné střípky rodinného příběhu a zavzpomínat na své prarodiče přiletěla z kalifornského města Carlsbad i pravnučka posledního majitele domu Emila Sterna. „Pro mou babičku to byla taková zlatá éra. V tomto městě měli za sebou generace úspěchů a hluboké kulturní kořeny, byl to jejich domov, byl to jejich život, bylo to všechno,“ řekla pravnučka Emila Sterna Karen Hallová.
Osudy židovských rodin z Hroznové ulice
Sternovi v Brně zanechali také svůj dům v Hroznové ulici. Podobně jako jejich sousedé, rodiny Wittal a Stiassni. Manželé Stiassni s dcerou svůj domov opustili a emigrovali už v roce 1938. Wittalovi a Sternovi zůstali v Brně. Krátce po okupaci jejich domy zabavilo gestapo. Wittalovi byli později deportováni do koncentračních táborů. Emil Stern si v roce 1941 před nařízeným transportem vzal život. Jeho synovi Erichovi se s manželkou a dvěma dětmi podařilo uprchnout z Evropy do Šanghaje.
Po skončení války se Erich pokoušel z Číny prostřednictvím právníků získat zpět rodinný majetek v Československu, včetně vily v Hroznové ulici v Brně. Přestože mu československé velvyslanectví v Číně v roce 1946 potvrdilo státní občanství, jeho snahy o navrácení majetku byly neúspěšné. V květnu 1947 získala rodina imigrační víza do USA a usadila se v San Franciscu.
Setkání potomků ve vile Stiassni
Potomci všech tří rodin se teď poprvé společně setkali v brněnské vile Stiassni. „Na této návštěvě je nejsilnější skutečnost, že nejde pouze o návrat tří různých rodin. Vrací se k nám potomci lidí, kteří kdysi žili jako sousedé v jedné ulici. Jejich rodiny byly z Brna násilně vytrženy a jejich potomci dnes žijí tisíce kilometrů od sebe,“ řekl Doležel.
„Je to dojemné vrátit se sem a snažit se si to představit – zejména svou matku. Samozřejmě ji tu vidím a v domě slyším hlas svých prarodičů. A teď bude úžasné a výjimečné setkat se s ostatními rodinami, protože moji prarodiče a moje matka s nimi, jak předpokládám, prožili své rané mládí,“ poznamenal vnuk Alfreda a Hermine Stiassni Paul Martin.
Své kořeny a rodinnou historii chtějí potomci přiblížit také svým dětem. „Velmi tvrdě jsem pracovala na tom, aby mé děti znaly tuto část své historie a dokázaly si představit, jaké to bylo v raných dvacátých letech. To je bude provázet po celý jejich život. Jsem za tuto příležitost tak vděčná,“ řekla Hallová.
Osudy všech tří rodin připomínají také Kameny zmizelých. Jsou zasazeny do chodníku v Hroznové ulici přímo před domy, ve kterých rodiny před druhou světovou válkou žily.