Obyvatelé ukrajinského Kramatorsku se naučili žít pod neustálou hrozbou ruských útoků, popsala v Interview ČT24 zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová. Kvůli dronům se lidé po městě často pohybují pěšky, aby se v případě nebezpečí mohli rychle ukrýt. Navzdory pokračujícímu ostřelování zde stále fungují obchody, tržiště i kavárny. Podle Stomatové by ztráta strategicky významného města představovala pro Ukrajinu obrovskou ránu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.
Ruský čtvrteční útok na Kramatorsk na východě Ukrajiny si vyžádal desítky mrtvých. Podle ukrajinských úřadů ruská armáda použila takzvané klouzavé pumy, proti kterým se ukrajinské síly obtížně brání. „Je velmi těžké je sestřelit,“ upozornila Stomatová. Některé z těchto pum jsou podle ní schopné překonat vzdálenost až sto kilometrů. K jejich likvidaci jsou navíc zapotřebí pokročilé systémy protivzdušné obrany, například Patriot nebo NASAMS, které se kvůli vysoké ceně a riziku odhalení na východní Ukrajině nenasazují, popsala Stomatová.
Obyvatelé Kramatorsku i dalších měst poblíž frontové linie se mezitím naučili přizpůsobovat neustálému nebezpečí. Kvůli útokům menších FPV dronů se často pohybují pěšky, což jim umožňuje rychleji reagovat na případnou hrozbu. „Ve chvíli, kdy slyší podivný zvuk, mají pořád možnost se schovat někam do domu nebo pod strom,“ přiblížila zpravodajka. Podobný způsob života je podle ní běžný také ve Slavjansku či Chersonu.
Stomatová: Ukrajinci jsou velmi přizpůsobivý národ
Navzdory pokračujícímu ostřelování v Kramatorsku i dalších městech poblíž frontové linie zůstává část obyvatel. Někteří zde mají zaměstnání, jiní se nechtějí vzdát domova, v němž strávili celý život. Podle Stomatové mají mnozí pocit křivdy, že by kvůli ruské armádě měli všechno opustit a začít znovu na jiném místě.
„Všimla jsem si velmi zásadního faktu, že Ukrajinci jsou velmi přizpůsobivý národ,“ uvedla Stomatová. Popsala, jak se místní obyvatelé naučili fungovat i pod neustálou hrozbou útoků. Lidé podle ní chodí pěšky do práce, při zvuku blížícího se dronu se ukryjí, vyčkají, až nebezpečí pomine, a následně pokračují v cestě. „To, co je pro nás nepochopitelné nebo nemožné, se stalo součástí jejich každodenního života,“ dodala.
Připomněla také, že v Kramatorsku i Slavjansku nadále fungují obchody, tržiště a další služby, přestože jejich počet postupně klesá a ostřelování zasahuje stále více míst. Otevřené zůstávají dokonce i některé kavárny. „I to je trochu nádech toho normálního života,“ poznamenala zpravodajka.
Kramatorsk má také zásadní strategický a symbolický význam. Město totiž dlouhodobě sloužilo jako důležité centrum ukrajinské armády, mimo jiné jako sídlo jejího generálního štábu. Přestože by po jeho případném dobytí Rusy Ukrajině zůstala další obranná linie, šlo by o mimořádně citelnou ztrátu. „Ztráta Kramatorsku by pro Ukrajince a celou Doněckou oblast byla obrovská katastrofa,“ zdůraznila zpravodajka.
Připomněla také, že ruská armáda v minulosti opakovaně ničila leteckými údery města, která se jí nedařilo dobýt pozemní cestou. Jako příklady uvedla Dobropillju nebo Pokrovsk. Podle Stomatové je takový postup do jisté míry paradoxní. Ruské síly totiž ničí budovy, které by v případě obsazení města mohly samy využít. Zároveň však trosky mohou ukrajinským obráncům poskytovat lepší možnosti úkrytu než nepoškozené stavby.