Turecká zbrojovka Aselsan podle několika zdrojů dodala Ukrajině na začátku letošního roku menší množství těchto systémů. Typická sestava Korkutu zahrnuje tři bojová vozidla a jedno velitelské stanoviště.
Systém využívá automatické kanony a chytrou programovatelnou munici, která mu umožňuje ničit především bezpilotní prostředky a další nízko letící cíle, píše Aliance na podporu protiraketové obrany.
Jeden z ukrajinských představitelů pro server Middle East Eye uvedl, že se po prvním nasazení objevily menší technické problémy, výrobce je však rychle odstranil. Ukrajinská armáda je podle něj s dosavadními výsledky velmi spokojená. Pokud Aselsan nabídne odpovídající cenu, Kyjev má zájem objednat další systémy.
Korkut pomáhá Ukrajincům sestřelovat hlavně nové ruské proudové drony Geran. Zatímco starší pístový Geran-2 létá pomalu (kolem 150 km/h), novější proudový Geran-3 dosahuje díky proudovému motoru rychlostí 400 až 600 km/h a má nátěr pohlcující radar.
Pístové Gerany dokázali Ukrajinci sestřelovat ze země kulomety, ale i z vrtulníků a cvičných letadel či pomocí dronů-interceptorů. Vyšší rychlost proudových variant spolu s novou ruskou taktikou masivních vln dronů však přetěžuje ukrajinské radary, vyčerpává drahé protiletecké rakety a kvůli krátké reakční době neumožňuje obráncům zasáhnout pokaždé včas.
Systémy jako Korkut nebo německý Gepard či Skynex a britský MSI Terrahawk Paladin se osvědčují jako mimořádně efektivní a ekonomická zbraň, která zaplňuje mezeru mezi drahými raketovými systémy a ručními kulomety.
Problém je, že účinný dostřel kanonu Korkutu činí jen zhruba čtyři kilometry. Ukrajinci by tak potřebovali až 800 těchto kompletů na obranu klíčové infrastruktury, krytí přístupových koridorů a obranu frontové linie.
Ukrajinští představitelé zároveň upozorňují na velmi úzký vztah mezi armádou a tureckým zbrojním průmyslem. Turecké společnosti dodávají Ukrajině zbraně, které následně procházejí ostrým bojovým nasazením. Výrobci výměnou získávají cenná data a bezprostřední zpětnou vazbu od ukrajinských vojáků, podle které mohou své systémy dále zdokonalovat.
Korkut slaví úspěch také na zahraničních trzích. Šéf Aselsanu Ahmet Akyol uvedl, že různé varianty systému našly zákazníky v řadě zemí a výrobce očekává další kontrakty. Saúdská Arábie a Katar letos podle tureckých zdrojů uzavřely smlouvy na lehčí variantu Korkut 100/25, zatímco Irák jednal o nákupu 20 kusů.
Samotné Turecko dodává nebo umožňuje reexport zbraní na Ukrajinu dlouhodobě. V srpnu letošního roku například Spojené státy povolily reexport rozsáhlého balíku americké výzbroje z tureckých zásob.
Kyjev má získat mimo jiné 70 balistických raket M39 ATACMS, dvanáct raketometů M270 a desítky tisíc kusů kazetové munice (typ munice obsahující množství menších projektilů, které se rozprostřou na velké ploše).
Turecko patřilo mezi důležité dodavatele Ukrajiny už od začátku ruské invaze. Nejznámějším příkladem zůstávají bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které ukrajinská armáda intenzivně používala zejména v prvních měsících války. Kyjev rovněž získal houfnice ráže 155 milimetrů T-155 Firtina, které konstrukčně vycházejí z jihokorejské K9 Thunder.
Ankara přitom udržuje vůči válce specifickou pozici. Přestože Ukrajině poskytuje či prodává zbraně, prezident Recep Tayyip Erdoğan odmítl připojit Turecko k západním sankcím proti Rusku a nadále se snaží vystupovat jako prostředník mezi Moskvou a Kyjevem. Turecku se podařilo zprostředkovat mimo jiné několik výměn válečných zajatců.