Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
„Občanská společnost je prostě vyděšená z vaší snahy, co chcete udělat s veřejnoprávními médii,“ vzkázal Havel vládním politikům v souvislosti s probíhajícími protivládními demonstracemi. Zdůraznil také právo parlamentní opozice kritizovat vládní kroky a vystupovat proti některým návrhům.
Macinka naopak zpochybnil přínos protestů organizovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii. „Když se podívám na ty organizátory, máme tu spolek Milion chvilek pro demokracii, tak bych položil otázku – k čemu tady tento spolek je? Co ti organizátoři pro občany České republiky udělali?“ ptal se ministr.
Macinka připomněl protesty spolku proti první vládě Andreje Babiše (ANO), zatímco za předchozího kabinetu Petra Fialy podle něj jeho činnost výrazně polevila. Poukázal na to, že tehdy pořádal pouze menší demonstrace, například proti bývalému ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Ministr se také domnívá, že nedělní demonstrace na Letné se zúčastní především voliči současné opozice. „Tito lidé svými demonstracemi neudělají vůbec nic pro žádného normálního občana Česka,“ prohlásil.
Fiala Macinkovu kritiku odmítl. Milion chvilek pro demokracii označil za nezávislou organizaci, která podle něj nemá s opozičními stranami nic společného. Spojuje je však podle něj snaha zabránit ovládnutí veřejnoprávních médií. „Je to pokojný protest. Jsem rád a jsem hrdý na to, že se česká občanská společnost takhle probudí a je schopná do těch ulic jít a pokojně tam protestovat,“ uvedl expremiér.
Fiala poukázal také na rozdíl mezi protesty proti své někdejší vládě a současnými demonstracemi. Jeho kabinet podle něj čelil především nespokojenosti kvůli ekonomickým problémům, inflaci a energetické krizi. Současné protesty se však podle expremiéra liší tím, že lidé vyjadřují nesouhlas také se zásahy vlády do demokratických pravidel.
„Je skvělé, že máme právo organizovat demonstrace a pochody. Já sám jsem jich organizoval už mnoho,“ uvedl Okamura, který možnost veřejně vyjadřovat své názory považuje za důležitou součást demokracie. Zároveň však kritizoval někdejší vládní strany, které se jej podle jeho slov v souvislosti s trestním stíháním kvůli předvolební kampani SPD pokoušely umlčet a kriminalizovat za jeho názory.
Fiala: Většina nemá prosazovat svůj program omezováním diskuse
Diskuse o občanské společnosti a právu na protesty se promítla také do sporu o fungování Poslanecké sněmovny. Opoziční politici kritizovali především postup vládní koalice při projednávání změn ve financování veřejnoprávních médií.
„Většina má právo prosazovat svůj program, menšina má právo mluvit a kritizovat. Většina i menšina mají v demokracii dodržovat pravidla,“ prohlásil Fiala. Kritizoval přitom postup koalice při nočním jednání sněmovny z 23. na 24. října, během kterého poslanci v prvním čtení projednávali návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
„Většina nemá prosazovat svůj program tak, že omezí diskusi, prosadí ho ve 4:36 ráno s vyklizenou galerií pro občany. Tohle není cesta,“ uvedl Fiala. Od předsedy sněmovny by podle svých slov očekával respektování parlamentních zvyklostí.
Okamura kritiku odmítl a připomněl, že také v předchozím volebním období se ve sněmovně několikrát hlasovalo v časných ranních hodinách. Podle něj se tak stalo třikrát.
Macinka rovněž hájil plánované změny financování veřejnoprávních médií, které jsou součástí programového prohlášení vlády. Podle ministra je důležité zajistit možnost jejich kontroly. Upozornil přitom na návrh, který podle něj leží ve sněmovně od loňského prosince a umožnil by Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií.
Havel v reakci uvedl, že rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ na veřejnoprávní média by TOP 09 podpořila. Současně však kritizoval postup koalice při prosazování mediální legislativy. Zdůraznil, že parlamentní menšina musí mít možnost nejen vyjadřovat nesouhlas, ale také využívat dostupné prostředky k blokování některých vládních návrhů. Jako příklad uvedl právě projednávání mediálního zákona.
Jak se Česko změnilo za 37 let demokracie?
Vedle současného fungování demokratických institucí se politici věnovali také hodnocení vývoje české společnosti od listopadu 1989. Téměř dvě třetiny obyvatel se domnívají, že se společnosti jako celku žije v současném demokratickém režimu lépe než před pádem komunismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi, podle kterého se tento podíl za poslední dva roky zvýšil o čtyři procentní body. Zhruba pětina respondentů naopak soudí, že se společnosti žije hůře. Průzkum se uskutečnil od 12. do 30. října a zúčastnilo se ho 1200 lidí.
Macinka zpochybnil samotné srovnávání současné situace české společnosti s obdobím komunistického režimu. „Musím paušálně osobně odmítnout typ takových průzkumů. Žádná paternalistická lekce z hospodářských dějin nemůže být odpovědí na současné problémy lidí,“ prohlásil.
Podle ministra je třeba přihlížet k tomu, že se problémy obyvatel za uplynulých 37 let proměnily. „Tehdy měli lidé jiné problémy, dneska po těch 37 letech mají úplně jiné problémy a já se trošku bojím, že tady srovnáváme nesrovnatelné,“ dodal.
Macinka zároveň připomněl, že zkušenost s předlistopadovým režimem podle něj přinesla české společnosti „specifické instinkty a obezřetnost“ vůči tendencím, které by mohly oslabit svobody vybojované během sametové revoluce.
Fiala naproti tomu zdůraznil, že se Česko od sametové revoluce výrazně proměnilo. „Za těch 37 let, které uběhly od listopadu 1989, jsme bezpečnější, svobodnější, bohatší zemí a to je prostě fakt,“ uvedl.
Podle expremiéra se však nepodařilo všem obyvatelům ukázat, jaké výhody jim demokratické uspořádání přináší. „To, co se nám možná nepovedlo, je přesvědčit každého, že ta svoboda je pro něj a že je i pro něj výhodná,“ připustil. Nespokojenost části společnosti přitom nespojuje s odmítáním demokracie jako takové, ale spíše s politiky, kteří podle něj nedokážou naplnit své sliby.
Okamura chce větší zapojení občanů do rozhodování
Havel vyzdvihl především možnosti, které lidem přinesl přechod k demokracii. Připomněl svobodu cestování, možnost otevřeně vyjadřovat své názory či studovat v zahraničí. Za jeden z nedostatků české politiky naopak označil chybějící návaznost při řízení některých ministerstev. Politické strany se podle něj často nedokážou shodnout na dlouhodobém směřování jednotlivých resortů. „Někdy nejsme schopni se koncepčně shodnout na řízení některých ministerstev,“ upozornil. Kritizoval také přístup některých vládních stran k předvolebním slibům. Motoristům vytkl rozpor mezi jejich předvolebními postoji a následným působením ve vládě.
Okamura zdůraznil potřebu většího zapojení občanů do politického rozhodování. Připomněl svou dlouhodobou snahu prosadit zákon o celostátním referendu, jehož existenci podle něj předpokládá ústava. „Já už jsem v minulém volebním období navrhl zákony na přímou volbu a odvolatelnost politiků. Opět jsem pro to nenašel podporu,“ konstatoval. Dodal, že nerozumí tomu, proč se ostatní politici možnosti odvolat volené zástupce brání.
„Odvolatelnost politiků není žádná velká výhoda. Proto také ve většině zemí není, protože se to velmi obtížně realizuje a problematizovalo by to mandát politiků rozhodovat,“ reagoval bývalý předseda vlády.
Spor o zapojení Česka do zajištění míru na Ukrajině
Debata se věnovala také neúčasti Česka na vojenském cvičení Koalicja, které se v těchto dnech koná v Polsku. Pod vedením Velké Británie a Francie se do něj zapojily jednotky jedenácti zemí, aby prověřily připravenost na případné zajištění míru na Ukrajině po skončení ruské agrese. Cvičení se zaměřuje na součinnost mezinárodních sil a jejich schopnost podpořit bezpečnost Ukrajiny v poválečném období.
Macinka odmítl, že by neúčast českých vojáků na cvičení poškozovala postavení země. Zdůraznil, že Česko je nadále zastoupeno v plánovacích strukturách koalice ochotných, pro samotné cvičení však armáda nevyčlenila žádné jednotky. Podobný postoj podle něj zastávají i některé další členské země koalice.
Okamura zdůraznil, že současná vláda vyslání českých vojáků na Ukrajinu odmítá. „Naše politická linie je a bude, že český voják nebude nikdy na Ukrajině, a to dokonce nechceme ani v rámci takzvaných mírových sil,“ prohlásil. Ministerstvo obrany vedené SPD podle něj případnou účast českých jednotek nezahrnulo do plánu zahraničních operací.
Fiala označil neúčast Česka na cvičení za chybu, která podle něj odporuje českým bezpečnostním zájmům. „Účastnit se cvičení bych považoval za rozumné,“ uvedl. Zdůraznil, že nejde o bojové nasazení proti Rusku, ale o přípravu na případné zajištění příměří či míru.
„Za vaší vlády zůstáváme v pozadí,“ vytkl Havel koaličním politikům. Poukázal přitom na pokračování české muniční iniciativy bez přímého tuzemského finančního příspěvku a zpochybnil, jak budou současný postoj Česka vnímat zahraniční partneři. „Zůstáváme v předpokoji,“ prohlásil s tím, že neúčast na cvičení je pro zahraničněpolitické postavení země špatná.
Debaty expertů se účastnili bývalá eurokomisařka Věra Jourová, komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina, politický analytik Lukáš Jelínek a sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.