Stovky až tisíce korun ročně by mohly domácnosti zaplatit za srážkovou vodu, pokud ji nechají odtéct do kanalizace. Záměr ministerstva zemědělství je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Poplatky mají motivovat k zadržování srážkové vody. Příjmy mají zároveň sloužit k pokrytí investic za desítky miliard na zavedení evropské směrnice, dle které musejí členské státy vybudovat oddělené kanalizační systémy pro srážkovou a splaškovou vodu. Podle opozice má vláda hledat cesty, které nezatíží domácnosti.
Záměr je popsán v důvodové zprávě ministerstva zemědělství. Zavedení poplatku neznamená, že každá domácnost zaplatí automaticky více. Záleží na rozsahu odvodňovaných ploch, množství odváděné dešťové vody a způsobu výpočtu stočného.
„Měli bychom se měli starat o to, aby co největší podíl srážkové vody byl zapravován do země a nezatěžoval síť čistíren odpadních vod,“ komentuje záměr ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Poplatek by se měl vztahovat i na dálnice a silnice, které mají kanalizaci. Odvádění srážkové vody ze silniční infrastruktury by představovalo dodatečnou finanční zátěž pro stát, kraje a zejména obce. Celkové roční náklady by v případě pozemních komunikací mohly přesáhnout pět a čtvrt miliardy korun.
Z materiálů ministerstva například vyplývá, že v případě rodinného domu se čtyřmi obyvateli a střešní plochou 150 metrů čtverečních by se v případě 92 metrů krychlových dešťových srážek spadlých na střechu ročně jednalo o zvýšení stočného v částce 1700 korun za rok.
Poplatek by se podle ministerského návrhu nevztahoval na domácnosti, které dešťovou vodu shromažďují do nádrží nebo ji odvádějí na zatravněnou plochu, kde se vsákne. Těm by se ve výsledku mohla částka stočného, do kterého se nyní promítá náklad na čištění dešťových vod, i snížit.
K návrhu se sešlo přes sto připomínek
„Předběžně máme spočítáno, že pro město by to mohlo znamenat výdaje ve výši několika milionů ročně. Pro každou domácnost by to mohlo znamenat několik tisícovek ročně,“ uvedl starosta Říčan David Michalička (Klidné město). Jde podle něj o důvod k dalším starostem, zároveň má pro záměr pochopení. Dešťová voda se v kanalizaci mísí s tou splaškovou. Čistírny odpadních vod musí přečistit celý objem směsi. A to promítají i do cen stočného.
„Pro příklad – jednu orlickou přehradu ročně vyčistíme přes čistírny odpadních vod, ale půlka z toho je pitná voda použitá a půlka z toho je srážková voda,“ přiblížil Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací.
Poslanec a bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) souhlasí se snahami o to, aby se voda ze střech vracela do systému. „Ale dělat to tak, že na lidi uvalíme ‚daň z deště‘, to mi smysluplné a rozumné nepřijde,“ poznamenal.
Do výpočtu poplatku promluví kromě plochy také to, v jaké oblasti kdo bydlí a kolik srážek tam v průměru spadne.
„Malé obce v horských oblastech, kde třeba výrazně víc prší, by na to mohly doplatit daleko většími částkami,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
K ministerskému návrhu se sešlo více než sto připomínek. Resort zemědělství je nyní vypořádává. Vláda by měla materiál projednat do konce roku.