Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
Rekonstrukce bazénu za více než tři čtvrtě miliardy patří k největším současným investicím Liberce. Podle zástupců radnice by na ni nebylo nutné hledat úvěr, pokud by se daňové příjmy mezi obce rozdělovaly spravedlivěji.
„Současný zákon vytváří z Liberečanů jakési občany druhé kategorie a s tím se nemůžeme smířit. Když totiž srovnáme Plzeň jako čtvrté největší město a Liberec jako páté, tak zatímco Plzeň získává na jednoho obyvatele každý rok 36 tisíc, v Liberci je to 19 tisíc korun,“ vysvětlil předseda zastupitelského klubu Starostů pro Liberecký kraj Lukáš Hájek.
Platné koeficienty zvýhodňují největší města
Platné koeficienty zvýhodňují čtyři největší města, protože ta zajišťují dopravu, školy nebo kulturní a zdravotnická zařízení i pro své širší okolí. Při výpočtu podílu na sdílených daních se proto jejich počet obyvatel násobí vyšším koeficientem. Například jeden Pražan má v přepočtu „váhu“ zhruba čtyř obyvatel běžné obce.
„My bychom se určitě chtěli pohybovat minimálně v pásmu těch tří měst, tedy Brna, Ostravy a Plzně. Víme, že u hlavního města s jeho velmi náročnou městskou hromadnou dopravou je vyšší koeficient zřejmě opodstatněný,“ poznamenal první náměstek primátora Olomouce Otakar Štěpán Bačák (Společně).
Zmíněný systém chce senátor a místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) napadnout u Ústavního soudu. Návrh na zrušení zákona už má připravený. „Toto je podle našeho názoru zjevně nespravedlivé, a dokonce protiústavní, protože to zakládá takovou nerovnost mezi obcemi. Na příštím plénu (Senátu), které se koná 17. června, bych sbíral podpisy,“ řekl Canov.
K podání návrhu potřebuje podporu celkem sedmnácti členů horní komory. Pokud ji získá, chce se bez odkladu obrátit na Ústavní soud.
Skopeček: Je to politické téma
„Myslím, že podání stížnosti k Ústavnímu soudu není úplně nejšťastnější řešení. Tuto otázku je potřeba řešit komplexně, ať už jde o města, nebo kraje,“ poznamenal místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Vojtěch Krňanský (Motoristé).
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) je špatné přenášet problematiku přerozdělování daní na Ústavní soud. Jde podle něj o vysoce politické téma. „Je to o tom, jakým způsobem dojde k dohodě v rámci sněmovny, vlády i celého politického spektra,“ je přesvědčený.
Schillerová: Nesmí to být na úkor státního rozpočtu
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání. Rozhodujícím faktorem pro ni ale bude, aby na ně stát nedoplácel. „Jsem připravena s kolegy posoudit každý návrh, který přijde. Mám jedinou podmínku: nebude to na úkor státního rozpočtu,“ zdůraznila.
„Bylo by dobré podívat se na mapu ne podle velikosti obcí, ale podle toho, jakou roli daná obec plní. My jsme například podobně jako Krnov střediskovou obcí a zajišťujeme kulturní akce pro celou oblast. Kino i divadlo financujeme z našeho rozpočtu,“ vysvětlila poslankyně a starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).
Ústavní soud už řeší přerozdělování peněz mezi kraje
Podobně už část senátorů u Ústavního soudu napadla také systém, který rozděluje peníze mezi jednotlivé kraje. „Plenární kauzy jsou zpravidla rozhodnuty do jednoho roku. Jde však pouze o statistický údaj, který nezohledňuje například složitost právních otázek a další okolnosti. Konkrétní termín rozhodnutí v tuto chvíli nedokážu odhadnout,“ řekla k podání mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.
Dlouhodobě stávající parametry kritizují Pardubický, Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj. Zpravodajem případu je soudce Jiří Přibáň.
Letošní hospodaření krajů a měst
Obce a kraje každopádně letos v prvním čtvrtletí hospodařily s přebytkem bezmála 13,5 miliardy korun. Jde o nejnižší výsledek za několik posledních let. Profesní svaz to přičítá výrazným investicím. Ve stejném období před dvěma lety vykázaly radnice a kraje rekordní přebytek přes 70,5 miliardy. Letošní výsledek je tak více než pětkrát nižší.
„Ti, kteří nastoupili na radnice před čtyřmi lety, začali s přípravou projektů a letos jejich realizace vrcholí. Je tedy logické, že se letos dokončuje mnoho staveb, jejichž příprava začala před čtyřmi lety,“ vysvětlila aktuální bilanci výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.
„Jsou města a obce, které hospodaří velmi dobře, investují a zvládají to. Pak jsou ale i místa, kde se to úplně nedaří,“ poznamenala Schillerová. Na celý rok mají samosprávy naplánovaný deficit zhruba 112 miliard. Ministerstvo financí ale očekává, že nakonec naopak skončí v přebytku přes 25 miliard korun.
