Stav Dyje se po problémech s nedostatkem kyslíku zlepšuje, riziko ale podle odborníků trvá. Podle ekologa Kryštofa Chytrého by mohlo omezit množství sinic a tlející biomasy zprůtočnění alespoň části Novomlýnských nádrží a obnova říční krajiny. Ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma to odmítá, tvrdí, že vypuštění nádrží není technicky ani z bezpečnostního hlediska možné a ohrozilo by jejich protipovodňovou i vodohospodářskou funkci. O problému diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Koncentrace kyslíku v Dyji se postupně zlepšuje, odborníci ale situaci dál označují za rizikovou. Podobné problémy se v oblasti pod Novými Mlýny opakují několik let. Příčinou jsou podle nich především vysoké teploty, nízké průtoky a velké množství živin (pro sinice – pozn. redakce) ve vodě. Rozcházejí se však v názoru, jak významnou roli při rozvoji sinic hrají samotné nádrže.

Tůma považuje za hlavní problém narušenou rovnováhu ve vodních tocích. Do nich dle něj přitéká příliš mnoho živin z odpadních vod, zatímco kvůli klimatické změně klesají průtoky. „V minulém roce nám poklesly přítoky do nádrží o více než 52 procent. To se projevuje nedostatečným ředěním odpadních vod. Vysoké teploty, delší vegetační období a větší sluneční záření navíc vytvářejí vhodné podmínky pro rozvoj sinic,“ vyjmenoval.

Do soustavy Nových Mlýnů podle něj přiteče každý rok přibližně 160 tun fosforu. „Pro představu je to množství odpovídající asi osmi stům tun superfosfátového hnojiva. Za takových podmínek nemůže být v nádržích rovnovážný stav,“ doplnil.

Ekolog: Bez stojaté vody by se sinice nerozvíjely v takové míře

Botanik a ekolog z Vídeňské univerzity Kryštof Chytrý souhlasí, že za problémy stojí kombinace teploty, živin a stojaté vody. Právě poslední z těchto faktorů je ale dle něj možné ovlivnit změnou podoby nádrží. „Kdyby tam byla voda tekoucí, sinice by se ani při stejném obsahu živin a stejné teplotě nemohly rozvíjet v takovém rozsahu,“ sdělil Chytrý.

Upozornil také, že velké množství fosforu není pouze ve vodě, ale i v sedimentech na dně. Jeho koncentrace tam dle něj může být desetkrát až dvacetkrát vyšší než ve zdravém vodním prostředí. Za možné řešení považuje zprůtočnění Dyje v prostoru nynější dolní nádrže nebo přeměnu části vodní plochy na jiné prostředí, například lužní les. „Kdyby v dolní nádrži nebyla stojatá vodní plocha, podstatně by se zmenšilo území, ve kterém se mohou sinice tvořit. Bylo by méně tlející biomasy, která spotřebovává kyslík, a celý problém by se umenšil,“ nastínil.

Povodí: Problém by se pouze přesunul

Podle Tůmy by ale vypuštění dolní nádrže situaci nevyřešilo. Sinice se dle něj masově rozvíjejí také ve střední nádrži a problém by se pouze „přesunul proti proudu“. Připomněl také, že nádrže plní více funkcí. Kromě ochrany před povodněmi umožňují udržovat minimální průtoky v Dyji a plnit závazky vůči Rakousku. „Kdyby nádrže nebyly, tekly by nyní v Dyji přibližně čtyři metry krychlové vody za sekundu. To je nedostatečné množství například k naředění odpadních vod vypouštěných z Břeclavi,“ sdělil Tůma.

Podle něj není možné nádrže jednoduše vypustit ani z technických důvodů. Jejich hráze byly postaveny z přírodních materiálů a obsahují jílové těsnění, které musí zůstávat v kontaktu s vodou, uvedl. Při vyschnutí by se mohlo poškodit. „Pokud by se nádrž vypustila nebo začala fungovat jako suchý poldr, hrozil by havarijní stav a vznik zvláštní povodně. Ohroženo by mohlo být až 27 tisíc obyvatel pod vodním dílem,“ tvrdí Tůma. Přestavba nádrží by podle něj stála desítky, případně až stovky miliard korun.

Spor o zadržování vody

Odborníci se neshodují ani na tom, zda jsou velké nádrže vhodným způsobem k zadržování vody v krajině. Podle Chytrého se v odborných kruzích stále častěji poukazuje na vysoký výpar z vodních ploch i riziko znečištění a výskytu toxických sinic. Vhodnější je podle něj obnova říčních toků, meandrů, mokřadů a přirozených záplavových území. „Jakmile je voda ve velké vodní nádrži, není už přímo k dispozici okolní krajině. Z hlediska zadržování vody jsou užitečnější revitalizace toků a další opatření přímo v krajině,“ podotkl ekolog.

Tůma to odmítá. Připomněl, že přibližně pět milionů obyvatel tuzemska pije vodu z vodárenských nádrží a jiný kvalitní zdroj nemá. Kvůli poklesu podzemních vod a nižším průtokům je dle něj naopak nutné schopnost akumulovat vodu zvyšovat. „Česká republika leží na střeše Evropy a voda od nás odtéká. Z tohoto důvodu si nemůžeme dovolit přijít o žádný kubík, se kterým můžeme hospodařit,“ prohlásil.

Iniciativa chce otevřít debatu

Chytrý zdůraznil, že cílem nové iniciativy není okamžité zrušení celé soustavy ani dolní novomlýnské nádrže. Odborníci podle něj chtějí především otevřít širší debatu, v níž se porovnají ekologické, bezpečnostní, hospodářské i rekreační dopady jednotlivých variant. „Závažnost problému vyžaduje, aby o řešení nerozhodoval jeden člověk nebo jedna instituce. Měl by vzniknout co nejlépe informovaný celospolečenský konsensus,“ zdůraznil.

Povodí Moravy namítá, že podobná diskuse se vede už přibližně dvacet let. Podle Tůmy vznikla řada meziresortních komisí, studií a odborných seminářů, které posuzovaly možné snížení hladiny i změnu fungování nádrží. Jejich výsledkem je podle něj zachování současného stavu.

Share.