Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
V Sasku-Anhaltsku vyhrála 6. září volby Alternativa pro Německo (AfD). Kvůli tomu teď poprvé od druhé světové války stojí v čele jednoho z německých parlamentů zástupce extrémní pravice.
„Vysílá to signál, že levice skončila, že Alternativa pro Německo je budoucností této země. A to je dobrý signál,“ prohlásil Ulrich Siegmund, volební lídr AfD v Sasku-Anhaltsku.
Také Berlín zažil v září politické zemětřesení, ovšem z druhé strany. Primátorské křeslo má poprvé šanci obsadit žena s tureckými kořeny, členka krajně levicové strany Levice Elif Eralpová.
Volby vyhrála s radikálními návrhy zejména v oblasti bytové politiky. „Já mám jasno: vláda musí vyvlastňovat (velké soukromé bytové společnosti),“ uvedla Eralpová.
Obavy voličů
Průzkumy opakovaně ukazují, že strany na okrajích politického spektra volí lidé, kteří se bojí ztráty finančního zajištění, migrace či války.
„Aby odsud z Německa kvůli štvavé rétorice a dodávkám zbraní znovu nevzešla válka. To je moje největší přání,“ řekl Peter, volič AfD z Magdeburku v Sasku-Anhaltsku. „Vždycky se říká, že AfD chce všechny (migranty) vyhnat. To ale vůbec není pravda. Chtějí vyhostit kriminálníky,“ míní Peter.
Kancléř Friedrich Merz (CDU) ohlásil reformy, které mají obavy voličů z migrace a vysokých životních nákladů zmírnit.
Jenže nejviditelnější je zatím jeho působení v oblasti bezpečnosti a mezinárodní politiky. Země je nyní největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině a také terčem útoků ze strany Kremlu, které cílí i přímo na místa, kudy tato vojenská pomoc proudí.
Dobrindt: Útočníci v Lipsku jednali z pověření ruského státu
Na začátku srpna byl na letišti v Lipsku, zhruba hodinu a půl od českých hranic, odhalený dron naložený výbušninou, který měl podle německých vyšetřovatelů poničit ukrajinské letadlo.
Lipsko je významný logistický uzel pro nákladní dopravu a zároveň se využívá i k vojenským účelům. Jeho význam po začátku ruské války proti Ukrajině ještě vzrostl.
„Byly použity prostředky jako konfigurace dronů, různé součástky, výbušniny a iniciační technika, které známe z jiných ruských hybridních operací a z ruské války proti Ukrajině. Tato zjištění poukazují na osoby, které jednaly z pověření ruských státních orgánů,“ komentoval událost spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU).
Příslušníci GRU i agent na jedno použití
Média posléze identifikovala konkrétní pachatele: řízením operace na místě měl být pověřen ruský a lotyšský občan a nadšený motorkář Oleg L. Právě jeho přímé napojení na ruskou vojenskou rozvědku GRU bylo podle zjištění novinářů pro spolkovou vládu klíčovou indicií. Po činu utekl do Srbska.
Mozkem a velitelem v Rusku byl podle investigativců Denis Smoljaninov, důstojník GRU uvedený na sankčním seznamu Evropské unie a podezřelý z organizace hned několika hybridních operací.
Manuální práci v Lipsku odvedl pravděpodobně takzvaný agent na jedno použití, tedy postradatelný žoldák bez oficiální hodnosti.
Jak snadné je se takto na výplatní pásku Kremlu dostat, popsala v přestrojení za proruskou aktivistku Katju i německá novinářka soukromé stanice RTL. V této roli ji na schůzku pozval jeden z členů Spolku Sahry Wagenknechtové (BSW). Námětem důvěrného rozhovoru byly právě politikovy vazby na Moskvu.
Operace Matrjoška
Německá vojenská kontrarozvědka MAD ve zprávě ze září 2026 uvedla, že spolková republika je pro ruské špiony prioritním cílem. Nejde přitom jen o špionáž a pokusy o sabotáž, jako byl ten v Lipsku, ale také o kybernetické útoky nebo dezinformační kampaně, jejichž cílem je destabilizovat politiku a společnost.
Před letošními volbami byla takovou kampaní operace nazývaná tajnými službami Matrjoška. Šířila pomluvy o kandidátech nebo i informaci, že se chystá nové dělení Německa na východní a západní část.
„Jako kdyby byl vždy cíl diskreditovat strany středu a pozitivně zvýrazňovat strany na kraji. V minulosti to byla Levice, která ještě před štěpením Sahry Wagenknechtové měla též často proruské pozice, ale i AfD, která byla často zobrazovaná v pozitivním světle, kdežto ostatní (strany) byly výrazně negativně prezentované,“ říká výzkumník Richard Kuchta z berlínského Institutu pro strategický dialog.
„Je více indicií, které naznačují, že Matrjoška nebo Overload, jak se tomu také říká, je ruská operace,“ odpovídá Kuchta na otázku, zda existují indicie či důkazy, že zadavatelem kampaně je přímo ruský stát.
Jde podle něj třeba o to, jaký obsah příslušné účty na sociálních sítích šíří. „A je to dost podobné tomu, co už bylo předtím atribuované německými tajnými službami.“
Uzavření konzulátu a Ruského domu
Spolková vláda v reakci na pokus o útok na lipském letišti nařídila uzavření ruského konzulátu v Bonnu, považovaného za centrálu špionážních aktivit Kremlu na německém území.
Skončit má také Ruský dům v centru Berlína. Oficiálně se jedná o kulturní instituci, ale politici i experti na bezpečnost dlouho varují, že v něm dochází k náboru agentů a šíří se odtud dezinformace o Ukrajině.
„Nebudu komentovat hlouposti, které říkají němečtí politici,“ odpověděl letos v dubnu tehdejší šéf instituce Pavel Izvolskyj na dotaz ohledně obvinění z šíření ruských dezinformací.
„Naše pokojné soužití a naše svoboda jsou v současnosti ohroženy zvenčí i zevnitř. Ano, jsou ohroženy zvenčí i zevnitř. Zvenčí ruskými drony na obloze a zevnitř ideologickými agenty Moskvy v našich parlamentech,“ varoval v září spolkový ministr vnitra Dobrindt.
Posílení tajných služeb
Spolková vláda chce v reakci na hrozby posílit tajné služby. Právě v době projednávání příslušné reformy v parlamentu ale zemí otřásl skandál sahající až do nejvyšších pater vnější zpravodajské služby BND. Její bývalý šéf a vedoucí jeho kanceláře čelí podezření, že roky prodávali státní tajemství cizím zemím – v tomto případě ale nemá jít o Rusko.
Hlavním úkolem BND je chránit zpravodajsky Německo před hrozbami zvenčí. I kvůli neblahému dědictví nacismu má ale oproti jiným zemím výrazně okleštěné pravomoci.
„Když dnes BND zjistí kybernetické útoky proti své infrastruktuře, může je evidovat. Vede si čárky a říká: ‚Dnes došlo k jednomu útoku. Včera ke dvěma útokům.‘ Ale BND nesmí útočníkovi útok oplatit,“ vysvětlil bývalý prezident Spolkové zpravodajské služby BND Gerhard Schindler.
Další část reformy se týká domácí kontrarozvědky, tedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy BfV. Ten má dohlížet právě na rizika domácího původu, nově má smět prohlížet byty, počítače nebo mobilní telefony.
Alternativě pro Německo se vidina posílení kontrarozvědky nelíbí. Je to právě Spolkový úřad pro ochranu ústavy, který celoněmeckou AfD už jednou označil za extremistickou. Strana se proti tomu brání u soudu. Proti posílení kontrarozvědky je kromě AfD i strana Levice.
AfD: Proč by mělo Rusko vrátit Ukrajině území?
Zatímco spolková vláda hledá cesty, jak se proti Rusku obrnit, navrhuje Alternativa pro Německo a také Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW) obnovení kontaktů s Moskvou. „Pryč se sankcemi! Nic nepřinesly, tyto sankce ničeho nedosáhly,“ tvrdí volební lídr AfD v Sasku Anhaltsku Siegmund. „Žádný lidský život tím nebyl zachráněn,“ tvrdí také.
Právě Rusku a Ukrajině se věnuje první rezoluce sasko-anhaltského sněmu, kterou společně navrhly AfD a BSW. Požadují konec vojenské a finanční pomoci Ukrajině i zrušení sankcí proti Rusku.
„Proč se vůbec diskutuje o tom, že by se Rusko nyní mělo úplně stáhnout a přenechat Ukrajině tato území,“ prohlásil mluvčí AfD pro zahraniční politiku a poslanec Bundestagu Markus Frohnmeier o Ruskem okupované Ukrajině.
Zahraniční politika je ve federálním Německu v kompetenci Berlína, strany ale chtějí podle svých slov na spolkovou vládu vyvinout tlak.