Za týden budou Izraelci hlasovat o novém parlamentu. Průzkumy nepřisuzují zásadní převahu ani jednomu z hlavních táborů. Velkým tématem zůstává teroristický útok ze 7. října 2023 a války, které po něm následovaly. Názor voličů je často protichůdný.
Alon Pauker i Robert Gez mají osobní zkušenost s tragédií 7. října, jejich politické reakce na ni jsou však zcela odlišné. Pauker přežil masakry v kibucu Beeri, poté se zapojil do demonstrací za propuštění rukojmí a proti vládě. „Máme problém s naší vládou. Mohla reagovat lépe v onom dni a ve dnech následujících. A mohla ukončit válku dřív,“ říká.
Gez přišel 7. října o dceru, která ujela s kamarádkou z přepadeného tanečního festivalu. Patnáct minut poté však byly obě po smrti, u silnice je přepadli teroristé z Hamásu. „Byl jsem tu, když jsem hledal tělo své dcery. A viděl jsem celou tuto silnici pokrytou mrtvolami. Těla dětí i dívek,“ popsal.
Teď Gez podporuje tvrdý postup proti Arabům a Gaze a nesouhlasí s demonstracemi proti premiérovi. „Všechno svádějí na Netanjahua. Proč nemluví o zodpovědnosti ostatních? Toto jsou extrémní levičáci. Ať si odejdou z naší země. Ti dobří, kteří za ni bojují, zůstávají,“ míní.
Izraelci byli rozdělení ohledně osoby premiéra Benjamina Netanjahua, jeho kauz a soudních reforem už před 7. říjnem. Netanjahu vede vládní blok, zatímco v čele opozice stojí Gadi Eisenkot. Průzkumy ukazují, že ani jeden z těchto dvou táborů nemá jasnou většinu, která v izraelském Knesetu činí 61 mandátů. Podstatná tak bude hlavně volební účast a taky to, které strany překonají práh pro vstup do parlamentu.
Kvůli nízkým preferencím z voleb odstoupil Benny Gantz, kdysi hlavní postava opozice. „Budu dál bojovat za jednotu země. Je to jediná věc, která může zabránit dalším katastrofám a ochránit Izrael tváří v tvář všem rizikům,“ komentoval to Gantz. Jednota však v Izraeli nepanuje. Dlouhodobě rozštěpená společnost, navíc s traumatem ze 7. října, naopak tíhne k frontálnímu střetu dvou táborů.