Středoevropská spolupráce byla dlouho doménou Viktora Orbána, který ve Visegrádské skupině (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) viděl určitou protiváhu Bruselu. Jeho vyzyvatel a budoucí maďarský premiér ale již veřejně nastínil svou vizi středoevropského bloku.
Na tiskové konferenci počátkem tohoto měsíce navrhl sloučení Visegrádské skupiny – neformálního spojenectví Maďarska, Polska, Česka a Slovenska – s tzv. Slavkovským formátem Slavkov, což je rámec spolupráce zahrnující Rakousko, Česko a Slovensko.
„Věřím, že je to v zájmu všech zemí, včetně Rakouska a Maďarska,“ řekl Magyar. „Doufám tedy, že se nám v této oblasti podaří dosáhnout pokroku.“ A na důkaz, že to myslí vážně, zamíří na první zahraniční cestu právě do Vídně. A poté do Varšavy.
Podle deníku Politico se rakouská vláda k tomuto nápadu staví vstřícně. Jeden z vysokých rakouských diplomatů, který si přál zůstat v anonymitě, řekl, že posílení spolupráce mezi středoevropskými státy v rámci EU podle vzoru Beneluxu má svou logiku. „Jsme všechny státy přibližně stejné velikosti s mnoha společnými zájmy a společně bychom měli větší váhu, pokud jde o hlasovací sílu,“ řekl diplomat.
Péter Magyar sice před volbami slíbil zlepšit vztahy s EU, která blokovala miliardy eur z evropských fondů pro Maďarsko kvůli Orbánově politice, ale to neznamená, že nebude hledat v rámci EU spojence. V otázkách, jako je migrace nebo válka na Ukrajině, se totiž jeho názory od Orbánových zas tolik neliší. Ostatně dvacet let byl členem Orbánovy strany Fidesz a jeho názory jsou spíše pravicové.
„Je to maďarský nacionalista, patriot. Je velmi pevně pravicový a není jako Orbán – v tom smyslu, že je pragmatičtější v jednání s Evropou -, ale v žádném případě není progresivní osobností,“ vysvětluje v rozhovoru pro web Aktuálně.cz irský politický stratég a bývalý poradce britských konzervativců pro zahraniční politiku Garvan Walshe.
Například ohledně Benešových dekretů se ale Magyar projevil ve vztahu ke Slovensku jako větší jestřáb než Orbán. V telefonickém hovoru se slovenským premiérem Ficem podmínil dialog mezi oběma zeměmi zrušením zákona, který hrozí až půlročním vězením těm, kteří Benešovy dekrety zpochybňují.
