Sílící tlak Ukrajiny na ruském území ilustrují útoky z posledních dní. V noci na úterý udeřily ukrajinské drony už podruhé během jediného týdne na přístav ve městě Tuapse na jihu Ruska. O víkendu pak zasáhly jednu z hlavních ruských rafinerií v Jaroslavli a poprvé od začátku války se terčem staly také Jekatěrinburg a Čeljabinsk.
Právě poslední dva případy jsou obzvlášť zajímavé. Obě zasažená města totiž leží až na úpatí Uralu, tedy hluboko v ruském týlu. Ukrajinské drony tak musely urazit zhruba 1800 kilometrů nad ruským územím, aniž by je zachytila ruská protivzdušná obrana.
Ruská výroba nestíhá
Rusko proti dronům používá převážně systém Pancir-S1, výroba jeho střel však trvá výrazně déle než výroba samotných ukrajinských dronů. Ukrajina navíc v únoru uvedla, že zničila nejméně polovinu systémů Pancir v ruském arzenálu.
Už v prosinci analytici z londýnského Royal United Services Institute (RUSI) upozornili, že Moskva spotřebovává střely protivzdušné obrany rychleji, než je dokáže vyrábět, a snaží se produkci urychleně navýšit. Problém se přitom podle institutu netýká jen systému Pancir, ale také starších prostředků krátkého dosahu, například systému Osa z dob Sovětského svazu.
„Jednoduše vyrobit z ničeho nic desítky tisíc raket pro Pancir je fyzicky nemožné,“ uvedl na začátku dubna populární prokremelský bloger Rybar. Ten mimo jiné upozornil, že Ukrajina vede dlouhodobou kampaň zaměřenou na prolomení protivzdušné obrany, která je přetížená a trpí nedostatkem munice.
Některé ruské kanály rovněž upozorňují, že zatímco řada regionů trpí nedostatkem protivzdušných systémů, ochrana Putinových rezidencí dál sílí. Podle deníku The Telegraph bylo k prezidentově oblíbené dače ve Valdaji během března přesunuto dalších sedm systémů Pancir, přičemž celkem jich tam má být už 27.
Například tatarská opoziční platforma Tatarsurasi v této souvislosti napsala: „Zatímco v Tatarstánu a dalších regionech se útoky dronů na ropné rafinerie staly běžnou záležitostí, kolem rezidence ve Valdaji se buduje již druhý okruh protivzdušné obrany.“
Tatarsurasi zároveň upozorňuje, že tím vzniká širší problém pro celý ruský obranný systém. Přesuny prostředků k ochraně vybraných lokalit podle platformy oslabují jiné části země a otevírají mezery v protivzdušné obraně.
Proti Rusku se obrací i jeho rozloha
„Ruská protivzdušná obrana dlouhodobě slábne. Vidíme to na stále častějších ukrajinských útocích drony hluboko v ruském týlu. Často se mluví o tom, že Ukrajině docházejí střely pro Patriot nebo jiné systémy, ale málokdo si klade otázku, zda podobný problém nemá i Rusko,“ uvedl pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Podle něj se proti Rusku obrací i fakt, že jde o největší zemi světa. „To byla vždy jeho výhoda, ale dnes se to částečně mění v nevýhodu. Není možné stoprocentně pokrýt celé území protivzdušnou obranou,“ dodal Visingr.
S tím, jak Ukrajina rozšiřuje domácí výrobu dronů, odborníci očekávají častější a rozsáhlejší útoky zaměřené na ruské ekonomické i vojenské kapacity.
