Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
Rok 2026 je zatím z hlediska extrémního počasí mimořádný a Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že planeta je „ve větší nerovnováze než kdykoli v doposud zaznamenané historii“. Někteří vědci nyní tvrdí, že rok 2026 bude pravděpodobně druhým nejteplejším rokem v historii měření, možná dokonce tím úplně nejteplejším.
Teploty mořské hladiny po celém světě se blíží nejvyšším hodnotám v historii, a v některých dnech dokonce překonávají rekordní hodnoty z doposud nejteplejšího roku 2024. Rozloha mořského ledu na severní polokouli přitom dosáhla nejnižších hodnot pro toto roční období, přičemž arktický mořský led dosáhl rekordně nízké úrovně už druhý rok po sobě.
Výjimečný začátek roku 2026
Současně přicházejí z různých částí planety informace o tom, že tam padají teplotní rekordy. V USA několik států překonalo rekordy nejteplejší zimy v historii, přičemž březnová vlna veder se zapsala jako geograficky nejrozsáhlejší vlna veder v americké historii – což by bez klimatické změny bylo prakticky nemožné. Abnormálně vysoké teploty v kombinaci s nejsuššími roky, jaké kdy byly zaznamenány, roztály sněhové pokrývky a zvýšily riziko lesních požárů v nadcházejících měsících. Také sezona lesních požárů v USA začala mimořádně.
Grónsko zažilo nejteplejší leden v historii, Španělsko zaznamenalo nejdeštivější leden a únor za téměř půl století, pouhých několik let poté, co zažilo nejsušší klima za posledních nejméně dvanáct set let. Austrálii sužovaly rekordní teploty výrazně přesahující čtyřicet stupňů Celsia, což s sebou přineslo katastrofální nebezpečí požárů a nejhorší podmínky od takzvaného Černého léta. V Indii teploty dosáhly 46 stupňů Celsia. Ve Francii padly nové měsíční rekordy pro únor, když teploty dosáhly úrovně pozdního jara, jen několik týdnů poté, co dlouhodobé srážky zvýšily riziko povodní po celé zemi. Státy v Brazílii zažily nejdeštivější měsíc v historii, což vedlo ke smrtícím povodním a sesuvům půdy.
Tyto události vedou vědce z WWA k jednomu závěru: „Vzhledem k tomuto vývoji extrémního počasí způsobeného klimatickými změnami, v kombinaci s rostoucími dopady rozvíjejícího se jevu El Niño, bychom se mohli ubírat směrem k bezprecedentnímu roku globálních požárů a rekordních povětrnostních jevů. Rekordy se budou nadále překonávat a extrémní počasí se bude zhoršovat, dokud svět drasticky nesníží spotřebu fosilních paliv a nedosáhne nulových emisí.“
Dopady se už projevují
Jedním z nejčastějších důsledků těchto extrémů jsou výše popsané požáry, zejména ty lesní. V období leden–duben byla zaznamenána dosud největší celosvětová plocha spálené vegetace – shořelo více než 150 milionů hektarů, což je přibližně dvojnásobek nedávného průměru.
V Americe došlo k požárům zejména v Chile a Argentině, které vypukly už na začátku sezony a spálily téměř 25 akrů každou minutu. Jejich hlavní příčinou byly extrémní horko a sucho. Podle analýz WWA zvýšila pravděpodobnost požáru, který zabil 21 lidí, právě klimatická změna.
V USA hořely historicky rozsáhlé požáry v Nebrasce a v poslední době na Floridě a v Georgii uprostřed sucha, což přimělo úřady vyhlásit v Georgii zákaz rozdělávání ohňů – úplně poprvé v dějinách tohoto státu. Vědci spojili i tyto požáry na Floridě se změnou klimatu.
S podobnou situací se potýkají i asijské země. Tisíce lidí byly nuceny uprchnout v Japonsku, kde požáry zuřily několik dní po sobě. Lesní požáry se rozšířily také po severovýchodní Číně a ovlivnily sousední země znečištěním ovzduší na úrovni nouzového stavu. Nějakým způsobem postihly nejméně 291 tisíc lidí. Další rekordní lesní požáry v jihovýchodní Asii dusily obce smogem a vyvolaly krizi veřejného zdraví, protože lékaři hlásili nárůst pacientů s respiračními onemocněními spojenými se znečištěným ovzduším. Požáry byly způsobeny kombinací suchého období a zemědělských postupů.
V Thajsku bylo v chráněných lesích zaznamenáno přes šest set ohnisek a dalších 583 v národních rezervacích. Myanmar zaznamenal přes šest tisíc ohnisek v přílivových oblastech.
Poněkud odlišná situace je v Africe, kde se lesní požáry příliš nehlásí a navíc jsou často zakládané lidmi – jejich následné šíření ale pak souvisí s klimatickými podmínkami. Letos nejvíc souvisely s oblastmi v západní a střední Africe, tedy se zeměmi, jako je Kamerun, Guinea, Středoafrická republika, Rwanda nebo Demokratická republika Kongo.
Počet nejextrémnějších lesních požárů se za posledních dvacet let více než zdvojnásobil a v důsledku změny klimatu bude pravděpodobně dále narůstat, tvrdí WWA. V porovnání s předindustriálním klimatem je nyní pravděpodobnější výskyt let s extrémními regionálními požáry v lesích po celém světě. Klimatická změna v posledních letech zvýšila celosvětovou spálenou plochu o patnáct procent.
Zvyšuje se riziko ohně nejen v přírodě, ale také ve městech. Předpokládá se, že s každým jednoprocentním nárůstem teploty vzduchu se frekvence požárů vozidel a městských venkovních požárů zvýší přibližně o 2,5 procenta, respektive 4,7 procent. Do roku 2100 by se mohla zvýšit o jedenáct procent, respektive dvaadvacet procent.
Požáry škodí lidskému zdraví
A to má zase dopady na lidské zdraví. Lesní požáry mohou zabíjet i přímo, ale zároveň zhoršují kvalitu ovzduší – jejich kouř je směsí nebezpečných složek.
Například australské lesní požáry v roce 2019 zabily přímo 33 lidí, ale jejich kouř způsobil 417 nadměrných úmrtí a tisíce hospitalizací. Podle WWA se dá přibližně dvanáct procent celosvětové úmrtnosti lidí způsobené jemnými částicemi z požárů v desátých letech jednadvacátého století přičítat právě změně klimatu.
Globálně jsou tyto požáry hlavní příčinou zvýšené úmrtnosti v důsledku znečištění ovzduší ve velké části tropů. Celkový počet lidí postižených požáry činil v letech 1984 až 2013 celosvětově 5,8 milionu. Průměrná úmrtnost přičitatelná expozici kouři z lesních požárů činila 339 tisíc úmrtí ročně.
Kouř z lesních požárů klade obrovský tlak na zdravotnické systémy kvůli zvýšenému počtu návštěv na pohotovosti a hospitalizacím pacientů, kteří vyhledávají péči s příznaky respiračního onemocnění.
