Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.
Rusko podle Institutu pro studium války stále častěji šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), aby vyobrazilo falešná vítězství na bojišti na Ukrajině. ISW tento trend označil za součást širší informační války, která zintenzivnila od zimy 2025 – nyní se však objevují realističtěji vypadající videa.
Moskva minulý týden zveřejnila video, v němž dva ruští bojovníci tvrdí, že se ukrajinští vojáci z 81. útočné letecké brigády vzdali a že byla vztyčena ruská vlajka v obci Pyskunivka v ukrajinské Doněcké oblasti. Ukrajinské centrum pro boj s dezinformacemi uvedlo, že záběry vygenerovala AI.
Server Kyiv Post (KP) píše, že Rusko chce šířením narativů o hroutící se frontové linii oslabit ukrajinskou morálku. Propaganda je zaměřená také na civilisty, u nichž se Moskva snaží narušit důvěru v instituce a normalizovat ruskou kontrolu.
V očích Západu se pak Rusko snaží Ukrajinu zdiskreditovat, a snížit jí tak mezinárodní podporu. Analytici podle KP varují, že konečným cílem má být informační chaos – prostor, kde se uměle vytvořený obsah rozšíří natolik, že i skutečné důkazy mohou být brány jako falešné.
Jaký je ruský postup na frontě?
Analytici ISW spojují šíření AI videí se zpomalením ruského postupu na frontě. Ukrajinská skupina DeepState uvedla, že agresor v dubnu obsadil 141 kilometrů čtverečních ukrajinského území – jde o jeden z nejslabších měsíčních výsledků za více než rok, hned po únorových 126 kilometrech čtverečních.
Server Kyiv Post však upozorňuje, že čísla DeepState se neshodují s těmi od ISW, které odhadlo, že Rusko v dubnu ztratilo kontrolu nad územím o rozloze 116 kilometrů čtverečních.
„Vojáci, se kterými jsme se nacházeli na frontě, tvrdili, že Rusové se pokoušeli přeskupovat a postupovat na některých úsecích fronty,“ informovala pak v pondělí zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.
Ukrajina přebírá iniciativu, tvrdí Kyjev. Analytici si nejsou tak jistí
V pondělí zároveň list The Economist zveřejnil analýzu, v níž uvádí, že iniciativu na bojišti přebírá Ukrajina. Stejně se vyjádřil i ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
Vojenský analytik Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy by však byl s označením „přebrání iniciativy“ opatrný. „Jde to označit za situaci, kdy se Rusům daří méně než předtím. Vidíme zpomalení ruského postupu, což se týká posledních pěti měsíců,“ sdělil analytik pro ČT24.
„Kdyby Ukrajina převzala iniciativu, byli bychom v situaci, kdy jsou to Ukrajinci, kdo dva nebo tři měsíce v kuse mají pozitivní teritoriální zisk,“ doplnil Kofroň s tím, že v takové situaci se zatím nenacházíme. Analytik však připomněl úspěšné ukrajinské údery v hloubi ruského území.
Právě ukrajinské útoky na ruské území tisíce kilometrů za frontovou linií způsobují Moskvě stále více škod. Se vzdušnými útoky ale pokračuje i Rusko, které už pátým rokem vede válku proti Ukrajině.
ISW připisuje zlepšující se pozici Ukrajiny několika faktorům – lokálním protiútokům, narušení nelegálního využívání terminálů Starlinku na okupovaných ukrajinských územích a rostoucím problémům s vnitřní komunikací způsobených omezením komunikační sítě telegram ze strany Kremlu.
Situace na frontě
Podle The Economist nepřinesla jarní ruská ofenziva očekávané výsledky. „Je možné, že Rusové čekají s ofenzivou až na druhou polovinu května. Uvidíme to až v následujícím měsíci, kdy se ukáže, zda Rusům zbyly síly na větší pokus (o ofenzivu),“ zmiňuje Kofroň.
Fronta se poslední měsíce výrazněji ani jedním směrem neposouvá, což dle Kofroně zčásti způsobuje faktor vyčerpání Rusů, kteří měli v loňském roce velké ztráty. „Zároveň se Rusům nepodařilo prolomit ukrajinskou frontu, byť tam bylo několik momentů, které pro Ukrajince nevypadaly dobře, ale oni to ustáli. Sil Rusům nezbývá tolik, aby mohli permanentně tlačit,“ podotkl analytik.
„Ukrajinci jsou na tom v mnoha ohledech podobně – ani oni nemají přehršel vojáků nebo techniky, kterou by mohli někde lehce nasadit. Málokdy se někomu podaří postoupit více než třeba čtyři, pět kilometrů během jednoho týdne a zisky udržet,“ doplnil Kofroň.
Analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pak podotkl, že velkým posunům jedním či druhým směrem na frontě neprospívá stávající podoba bojiště, které nyní vypadá jinak než před rokem.
„O frontě jako takové jde dnes mluvit jen s nadsázkou. V řadě úseků je mezi oběma stranami klidně deset a více kilometrů hluboká ‚kill zóna‘, která je plně pod kontrolou dronů. Tento prostor je maximálně transparentní, obě strany mají velmi dobrý přehled o tom, co se v pásmu linie dotyku odehrává. Zde se jakýkoli větší shluk vojáků nebo techniky obratem stane terčem nepřátelského útoku. Takže provádět tam větší operace dost dobře ani moc nejde, aniž by to vedlo k ohromným ztrátám na živé síle útočící strany,“ popsal analytik Šír.
Tlak ukrajinských dronů
Analýza The Economist uvedla, že ukrajinské FPV a autonomní útočné drony nyní vyvíjejí obrovský tlak na ruskou logistiku a přesuny vojsk na frontové linii.
Ruské jednotky si podle serveru United24 Media také údajně stěžovaly na ukrajinské drony řízené umělou inteligencí, které jsou schopné autonomně identifikovat cíle a operovat v náročných podmínkách elektronického boje pomocí optických naváděcích systémů odolných vůči rušení.
Podle The Economist ruští dronoví specialisté uznali, že Ukrajina v tomto odvětví získala za posledních šest měsíců výhodu. Ruská vojenská logistika v blízkosti fronty se stala zranitelnější a pohyb konvojů je v některých sektorech kvůli neustálým hrozbám dronů silně omezen.









