Premiér Robert Abela uspořádání voleb rok před řádným termínem odůvodnil přicházejícími výzvami, kterým ostrov kvůli nejisté mezinárodní situaci čelí, píše agentura Reuters. Výsledky voleb budou známy kolem nedělního poledne.
Maltská ekonomika patří v současné době mezi nejvýkonnější v Evropské unii. Loni zaznamenala čtyřprocentní růst, inflace se drží nízko a v zemi v podstatě neexistuje nezaměstnanost. Ceny elektřiny a paliv se v uplynulých deseti letech příliš nezvyšovaly a jsou dnes nejnižší v Evropě.
V zemi přesto panují obavy z budoucnosti, a to kvůli konfliktu na Blízkém východě, který by mohl způsobit prudký růst inflace. Malta, nejmenší stát EU, je také závislá na dovozu a těží z cestovního ruchu, který může být ohrožen rostoucími cenami leteckého paliva.
Přestože ve volbách soutěží šest politických stran, od roku 1966 se do parlamentu dostaly pouze dvě, Labouristická strana a Nacionalistická strana. Ostatní nikdy nedokázaly překročit hranici pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny.
Premiér Abela ve volební kampani kladl důraz na ekonomiku země a sliboval stabilitu a zodpovědné vedení státu. Nový lídr centristické Nacionalistické strany Alex Borg ale poukazoval na to, že silná a rostoucí ekonomika se nepromítla do kvality života občanů. Vysoké počty přicházejících zahraničních pracovníků v poslední dekádě zároveň vedly k růstu cen bydlení, přehlcení infrastruktury či tlaku na zdravotní systém.
Jestliže Labouristická strana ve volbách zvítězí, bude to již počtvrté v řadě. Nacionalistická strana v minulosti vyhrála volby třikrát za sebou, naposledy vládla v letech 1998 až 2013.
