Iniciativa počítá s dvoustupňovým systémem. Vláda by podle návrhu musela začít jednat už ve chvíli, kdy populace dosáhne 9,5 milionu obyvatel – v této fázi by došlo ke zpřísnění pravidel pro azyl nebo omezení slučování rodin migrantů.
Pokud by populace přesto překročila deset milionů, Bern by musel přistoupit k ještě tvrdším restrikcím. V krajním případě by to znamenalo i ukončení dohody o volném pohybu osob s Evropskou unií. Podle aktuálních odhadů by Švýcarsko hranice 9,5 milionu obyvatel nemělo dosáhnout dříve než po roce 2030.
Výsledek je nejasný, podpora slábne
Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledek nedělního referenda bude mimořádně těsný. Trend však ukazuje, že podpora iniciativy v průběhu kampaně postupně oslabovala.
Zatímco v dubnovém průzkumu agentury Tamedia dosáhl souhlas s návrhem svého vrcholu na 52 procentech, začátkem června již šetření veřejnoprávní stanice SRG ukázalo opačný trend: pro návrh se vyslovilo 45 procent dotázaných, zatímco 52 procent bylo proti. Analytici však upozorňují, že hlasování týkající se migrace bývají ve Švýcarsku tradičně nevyzpytatelná a konečný výsledek ovlivní vysoký počet dosud nerozhodnutých voličů.
Rekordní finanční náklady nicméně odrážejí vyhrocenost celé kampaně, která bývá médii přezdívána jako „švýcarský brexit“. Podložené je to i daty švýcarského Federálního kontrolního úřadu – podle něj utratili zastánci i odpůrci referenda dohromady na kampaň více než 15 milionů švýcarských franků (přibližně 390 milionů korun). Jde o vůbec nejvyšší částku v historii švýcarských referend.
Země praská ve švech, tvrdí zastánci referenda
Britský deník Financial Times píše, že bohatá alpská země přitom z migrace dlouhodobě profitovala. Příliv vysoce kvalifikovaných pracovníků z EU přispíval v posledních desetiletích k růstu klíčových sektorů od farmacie až po finance.
Od zavedení volného pohybu osob v roce 2022 do konce roku 2025 vzrostla populace země ze 7,3 milionu na současných 9,1 milionu lidí. Cizinci dnes tvoří téměř 28 procent švýcarského obyvatelstva.
Odpůrci zastropování proto varují před bezprecedentním rizikem pro ekonomiku závislou na mezinárodním obchodu. Opatření by podle nich ještě prohloubilo nedostatek pracovních sil a zvýšilo nejistotu pro firmy.
Zastánci naopak argumentují, že masová migrace přináší více škod než užitku. Firmy podle nich raději dovážejí levnější pracovní sílu, místo aby investovaly do místních zaměstnanců nebo do nových technologií a umělé inteligence, které by zvýšily produktivitu.
Rychlý růst populace navíc podle příznivců návrhu neúměrně zatěžuje silnice, veřejnou dopravu a další infrastrukturu a zároveň stojí za růstem nájmů a kriminality.
Historický precedens
Současná situace připomíná referendum z roku 2014, v němž těsně prošel návrh na omezení migrace a znovuzavedení kvót pro cizince. Tehdejší iniciativa však nakonec byla zavedena pouze v omezené podobě, což mezi voliči vyvolalo pocit, že vláda upozadila vůli voličů kvůli zachování dobrých vztahů s Bruselem.
Nedělní hlasování je nicméně mnohem více unikátní, a to i v globálním kontextu. „Žádná země nikdy nehlasovala pro omezení počtu obyvatel,“ uvedl pro agenturu AP Philippe Wanner, expert na demografii z Ženevské univerzity. Doplnil však, že autoritářské režimy, jako například Čína, v minulosti opatření zaměřená na omezení populačního růstu zaváděly.
