Novinářům to po schůzce řekli předseda odborového svazu Media Jan Křemen a jeho místopředseda Vlastimil Vojtěch, předseda SPD Tomio Okamura a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Okamura po jednání uvedl, že značná část debaty se týkala úspor.
Schůzky se za koalici účastnil také premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Motoristů Petr Macinka, ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy) a šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. „Naším cílem bylo upozornit pana premiéra, že odbory nesouhlasí s formou, kterou jsou zákony navrhovány, projednávány, a s výsledkem, který je zatím známý. Budeme jednat, dokud to bude možné,“ řekl Vojtěch.
Související
Doplnil, že politikům řekl, že jednání o financování by měli vést ředitelé obou médií. „Poslání odborů je chránit zaměstnance. Návrh nesmí v žádném případě poškodit obě instituce. Musí být předvídatelný a garantovaný,“ řekl Vojtěch.
Okamura uvedl, že by vedení ČT a ČRo mohlo předložit návrhy, jak by ušetřili. Doplnil, že podmínky pro zaměstnance zhoršovat nechce.
Debata o změně financování bude podle Okamury trvat nejméně půl roku, protože tak dlouho podle něj zabere schvalovací proces. Do letní pauzy podle něj Sněmovna návrh neprojedná. „Do léta tam máme mnoho zákonů, které potřebujeme schválit – služební zákon, jednací řád, zvýšení rodičovského příspěvku, zákon na zpřísnění sankcí za týrání zvířat a další,“ řekl předseda Sněmovny Okamura.
Podle Turka je nutné šetřit z objektivních důvodů. Na dotaz, zda je pak dobrý nápad převádět financování médií pod stát, když to bude znamenat další financí zátěž, odpověděl, že to není téma. „Jestli je to daň přímá, nebo nepřímá, daňového poplatníka to stojí stejně,“ řekl. Dodal, že zájmy zaměstnanců médií chce hájit.
Veřejnoprávní média chce vláda platit z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury. Zvýšení výdajů některé z rozpočtových kapitol bez úpravy daní přitom znamená omezení jiných výdajů, nebo prohloubení schodku, a tím i zvýšení státního dluhu.
Iniciativa zaměstnanců ČT a ČRo Veřejnoprávně vyhlásila na pondělí s podporou odborových organizací stávku. Zaměstnanci tím reagovali na vládní návrh zákona, který ruší dosavadní systém televizních a rozhlasových poplatků a nahrazuje jej financováním ze státního rozpočtu. Rozpočty obou institucí se podle vládního plánu mají snížit asi o 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun proti letošku. ČT a ČRo uvedly, že by musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 zaměstnanců ze 4250. Podle iniciativy Veřejnoprávně taková změna oslabí finanční stabilitu obou institucí i jejich nezávislost a vedla by k omezení poskytované veřejné služby.
Změnu financování vláda odůvodňuje mimo jiné plněním slibů voličům a úsporami. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost ČT a ČRo tím není nijak ohrožena, podobný model funguje i v dalších zemích Evropské unie.
