Lidé si v Betlémské kapli připomněli 611. výročí upálení mistra Jana Husa

Plzeňský biskup Církve československé husitské (CČSH) Lukáš Bujna hovořil o míru, o smíření s Bohem, se sebou i s ostatními. Vnitřně smířený člověk podle něj vnáší do světa mír. Očistí atmosféru ve společnosti, aby se v ní dalo volněji dýchat, pracovat a tvořit. Patriarcha CČSH Tomáš Butta při kázání citoval z Husova díla: „Lepší je svornost než vítězství. Při svornosti se obě nepřátelské strany stanou přáteli, bez urážek navzájem.“

Na bohoslužbě vystoupil i předseda Ekumenické rady církví ČR Pavel Pokorný. „Husův příběh mě vede k úvahám o rozdělené společnosti, což je dnešní naléhavé téma. Rozdělení sahající k nepřátelství a ke snaze eliminovat oponenta je vždy špatně. Středověk mohl v této snaze dojít ke ztrátě hrdla, dnešní technologické možnosti dovolují zavalit oponenta přívalem urážek, znemožnit ho, umlčet,“ řekl Pokorný s tím, že i to může mít tragické následky.

„Bojovat za svou pravdu nemusí být ctnost, nýbrž pouhá ješitnost. Husovi šlo o to hledat pravdu pro dobro celé obce. Jinak to s pravdou ani nemůže být. To pro nás může být podstatné – hledat pravdu pro dobro celé obce,“ řekl Pokorný. Připomněl, že v sobotu vyhlášená Velehradská výzva nabádá k naslouchání, ochotě poslouchat a smíru.

Vojenský kaplan CČSH Ivo Koranda přednesl prosbu za země postižené válkou a chudobou a za spravedlivé uspořádání vztahu mezi státy. Předsedkyně správní rady Husitské diakonie Olga Líbalová přidala modlitbu za umírající a těžce nemocné. „Za ty, co ztratili naději a perspektivu. Za sociálně vyloučené, za oběti násilí, zneužívání a útoků,“ pronesla Líbalová.

Anna Cooková, druhá místopředsedkyně Sokola Milwaukee z USA v modlitbě prosila za čistý vzduch a vodu, za úrodnou zemi a změnu v myšlení lidí, aby odpovědně spravovali svět.

Při bohoslužbě zazněly duchovní písně z období Jana Husa či z období krátce po kazatelově smrti. Úvodní husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci zahrál dechový kvintet Žestě Pražského hradu. Bohoslužbu vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Alenou Milovou a olomouckým biskupem Tomášem Chytilem.

Den Husova upálení se v Česku slaví jako státní svátek. Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu nebo kupčení s odpustky. Církev jej označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.

Hus je podle současných historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací.

ebr sd

Odkaz mistra Jana Husa dnes v Husinci připomněla ekumenická bohoslužba

Odkaz církevního reformátora Jana Husa dnes v Husinci připomněla ekumenická bohoslužba. Zúčastnilo se jí 90 lidí. Další stovky návštěvníků zavítaly do Husova rodného domu. Při dvoudenních oslavách uctili výročí Husova upálení před 611 lety. ČTK to dnes řekl Petr Číško z Centra Mistra Jana Husa.

„V památníku je plno. Je tam spousta návštěvníků, což je jako každý rok, protože 6. července máme vrchol sezony,“ uvedl Číško. Bohoslužbu vedl Vojtech Pekárik z Církve československé husitské. Na úvod zazněla píseň Ó, svatý Bože, slyš naše hlasy.

Duchovní rozměr slavností doplňuje kulturní program města. V zahradě Centra Mistra Jana Husa rozbilo tábor historické vojenské ležení s ukázkami šermu a hrami pro děti. V neděli se konaly lampionový průvod a sousedská posezení za doprovodu koncertů. V areálu Slavoje čekal na návštěvníky jarmark s pouťovými atrakcemi a sportovní turnaje. Letos také po městě stály tabule s otázkami, za jakou pravdou by lidé dokázali stát nebo co pro ně znamená pravda. Lidé tam mohli nalepit své odpovědi.

Husův rodný dům spravuje Církev československá husitská. Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První připomínky se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. V minulosti se oslav zúčastnili i prezidenti Václav Havel nebo Václav Klaus.

Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl upálen. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}