Operování nejnovější ruské stíhačky nad městem potvrdili na sociálních sítích místní obyvatelé, kteří zachytili siluetu letounu na obloze. Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ následně zveřejnil záběry, ze kterých je patrné, že Su-57 drony sice pronásledoval, ale zlikvidoval pouze jediný z nich, zatímco ostatní pokračovaly ke svému cíli.
Tím byla omská rafinerie – největší zařízení svého druhu v zemi. V roce 2024 zpracovala 22 milionů tun ropy (zhruba 440 tisíc barelů denně) a vyprodukovala přibližně pět milionů tun benzinu a osm milionů tun nafty. Agentura Reuters i ukrajinské monitorovací kanály potvrdily, že provoz celého závodu se po útoku zastavil. Informace o přesném rozsahu škod a konkrétních zasažených jednotkách se však liší.
Pro Kyjev se zároveň jedná o jeden z nejhlubších úderů na ruském území. Omsk leží na jihozápadní Sibiři a tamní rafinerie je od ukrajinských hranic vzdálená přibližně tři tisíce kilometrů.
Elitní stíhačka jako lovec dronů
Stíhačky Su-57 patří k nejvzácnějším ruským bojovým letounům. Podle Kyiv Post má Moskva k dispozici zhruba 30 strojů, což výrazně zaostává za původními plány, které počítaly s dodáním dalších 76 kusů do roku 2027. Do bojových operací nad Ukrajinou je ruské velení nasazuje jen výjimečně, patrně kvůli obavám ze sestřelení.
Server Defense Express s odkazem na nedávnou analýzu webu The War Zone uvedl, že nasazení letounu u Omsku navazuje už na dříve zveřejněné fotografie, ze kterých vyplývá, že ruské letectvo nově využívá Su-57 především právě k ničení dronů.
Na starších snímcích má Su-57 pod křídly zavěšené rakety R-73. Ty sice pomáhají „lovit“ drony, ale kvůli umístění mimo vnitřní šachty stroj přichází o svou hlavní výhodu, tedy neviditelnost pro radary. Stroj byl navíc pro tyto účely dovybaven kontejnerem s elektrooptickým systémem 101KS-N, který usnadňuje vyhledávání malých vzdušných cílů.
Rusko hledá pro letouny další využití
Kreml se zároveň snaží najít pro platformu Su-57 širší uplatnění. Nedávno proto například testoval dvoumístnou variantu určenou primárně pro export, který by mohl přinést potřebné finance válkou zatížené ruské ekonomice. Starší patenty k této verzi naznačují, že by letoun mohl fungovat jako vzdušné velitelské stanoviště pro koordinaci dalších letadel i dronů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byly stíhačky Su-57 prokazatelně zasaženy již dvakrát – poprvé v červnu 2024 a podruhé v dubnu 2026. V obou případech se nacházely na zemi.
