Aktual.: 26.10.2026 16:21
Praha – Vláda dnes rozhodla o prodloužení regulace cen pohonných hmot do 30. listopadu. Na síti X to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Opatření proti vysokým cenám paliv platí od 1. října a původně měla platit do konce tohoto měsíce. Zahrnují každodenní stanovování maximálních cen za naftu a benzin, zastropování marže obchodníků a sníženou spotřební daň na naftu. Vláda tak prodloužením opatření reaguje na situaci na trhu, kde se ceny paliv během října příliš nezměnily. Prodloužení vládních opatření proti vysokým cenám pohonných hmot považují analytici za logické, situace na trhu s palivy se totiž podle nich během října nezlepšila, spíše naopak.
„Vláda schválila návrh ministerstva financí na prodloužení regulace cen pohonných hmot i snížení spotřební daně na naftu na EU minimum do 30. listopadu. Nafta je klíčovým vstupem pro celou ekonomiku. Zmírňováním cenových výkyvů chráníme firmy před růstem nákladů a pomáháme tlumit inflaci,“ řekla Schillerová.
Vláda tak podle ní zohlednila situaci na trhu s ropou, která se v říjnu nijak nezlepšila. Ropu a pohonné hmoty zdražují především konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině.
Vláda spustila opatření proti vysokým cenám pohonných hmot od 1. října. Stejně jako na jaře ministerstvo financí denně stanovuje maximální ceny benzinu i nafty, které odvozuje od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Spolu s tím stát snížil spotřební daň na naftu z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstala daň beze změn.
Snížení spotřební daně snižuje podle ministryně příjmy do státního rozpočtu o přibližně 1,1 miliardy korun za měsíc. Výpadek příjmů by ale podle Schillerové měla pokrýt mimořádná daň na rafinerie. Tu kabinet zavedl v závěru září a uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Vláda zavedením sektorové daně reagovala na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou.
Maximální ceny paliv určované ministerstvem financí se oproti začátku platnosti opatření změnily jen mírně. Zatímco v první den regulace byl cenový strop na naftu 48,72 koruny za litr, dnes je nejvyšší přípustná cena nafty stanovena na 48,69 koruny za litr. Benzin se na začátku října mohl prodávat za maximálně 46,14 koruny za litr, nyní je jeho nejvyšší povolená cena 44,55 koruny za litr.
Prodloužení opatření k pohonným hmotám považují analytici za logický krok
Prodloužení vládních opatření proti vysokým cenám pohonných hmot považují analytici za logické, situace na trhu s palivy se totiž podle nich během října nezlepšila, spíše naopak. Zároveň však upozornili, že regulace není dlouhodobým řešením situace a vláda by měla její dopady průběžně vyhodnocovat. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Prodloužení cenových stropů na pohonné hmoty do konce listopadu považuje analytik Purple Trading Petr Lajsek za rozumný krok. „Situace na trhu se během října nezlepšila, spíše naopak. Ropa Brent se dostala nad 115 dolarů za barel a velkoobchodní ceny nafty se stále drží poblíž letošních maxim. Do toho se znovu vyostřuje geopolitická situace hned na několika frontách a prodražuje se přeprava ropy. V takovém prostředí by zrušení regulace mohlo znamenat další zdražování na čerpacích stanicích, a to zejména u nafty,“ vysvětlil Lajsek. Významnou roli podle něj hraje i snížení spotřební daně, bez něhož by litr nafty stál přes 50 korun za litr.
Zároveň ale upozornil, že cenovou regulaci není možné považovat za dlouhodobé řešení. „Stát nemůže donekonečna určovat ceny bez ohledu na to, za kolik čerpací stanice paliva nakupují. Zastropování marží může některým provozovatelům, zejména ve městech a na dálnicích, výrazně zkomplikovat podnikání, protože jejich náklady jsou vyšší a prostor pro promítnutí do cen omezený. V krajním případě se tak může stát, že některé stanice budou na prodeji paliv prodělávat,“ popsal Lajsek. Zdůraznil proto potřebu průběžného vyhodnocování dopadů opatření.
Rozhodnutí prodloužit platnost cenového stropu není podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky překvapením. „Ceny ropy opět rostou a vrátily se nad hranici 110 dolarů za barel. Rizika dalšího vývoje přitom směřují spíše k vyšším než nižším cenám. V takovém prostředí lze jen stěží očekávat, že vláda přistoupí ke zrušení cenového stropu,“ řekl Berka. Nadále ale podle něj platí, že opatření nedokáží případnému dalšímu růstu cen pohonných hmot zcela zabránit.
Jako dobrou zprávu pro českou ekonomiku i domácnosti hodnotí dnešní rozhodnutí vlády hlavní ekonom Electree a FinGO Petr Zámečník. „Vzhledem k trvajícímu geopolitickému napětí, které tlačí ceny paliv nahoru, jde o logický krok,“ řekl Zámečník. Kvitoval, že cenové stropy vychází z tržních principů, čímž předcházejí cenovému šoku po skončení regulace. Jako klíčové vidí také snížení spotřební daně, které uleví dopravcům a zbrzdí zdražování finálního zboží. „Dopad na státní rozpočet bude přitom minimální, protože výpadek ze spotřební daně kompenzuje vyšší výnos DPH z dražších paliv,“ dodal Záměčník.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}